Před 45 lety byla v Československu popravena poslední žena. Hepnarová byla odsouzena za vraždu osmi lidí
Vražedkyně Olga Hepnarová byla poslední žena popravená v Československu. Její život skončil přesně před 45 lety – 12. března 1975 v Praze na Pankráci. Čtyřiadvacetiletá Hepnarová byla odsouzena k trestu smrti za úmyslné zabití osmi lidí, do kterých najela nákladním autem. Vše si podrobně naplánovala a toho, co udělala, nelitovala.
„A když se ten kolega vrátil – pak už jí předal vyšetřovatelům – tak mi říkal: ‚Představ si, ona mi řekla, že to udělala schválně.‘ A já ještě: ‚To je jinak. Ona určitě řekla, že to neudělala schválně.‘ Ale on měl pravdu,“ vzpomínal před lety ve vysílání Radiožurnálu policista Vladimír Mikuláš na tragické odpoledne 10. července 1973.
Na místě byl mezi prvními. Tehdy dvaadvacetiletá Olga Hepnarová najela kolem půl druhé vypůjčeným nákladním autem na tramvajovou zastávku plnou lidí nad Strossmayerovým náměstím v Praze.
Ještě předtím poslala redakcím Svobodného slova a Mladého světa tento dopis: „Toto je můj rozsudek: Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím.“
Hepnarová vjela na chodník rychlostí asi pětašedesát kilometrů za hodinu. Srazila dvacet lidí, kteří tam čekali na tramvaj. Tři byli na místě mrtví. Pět zemřelo v nemocnici. Lidé kolem jen ohromeně přihlíželi.
„Ještě dneska, když vidím nějaké veliké auto, tak se mi to tady úplně sevře. Je to hrozné,“ popisovala v dokumentu České televize Hrdelní zločiny svědkyně události Anděla Sklenářová.
„Jsem zničený člověk“
Všichni si nejdřív mysleli, že to byla nehoda. Hepnarová je ale záhy vyvedla z omylu. Jak přiznala už krátce po zadržení, vše si naplánovala. Před soudem zdůrazňovala, že je duševně normální a jako hlavního viníka označovala společnost. Stejně jako ve svém dopise.
Ceny filmové kritiky ovládl snímek Já, Olga Hepnarová. Filmem roku je Rodinný film
Číst článek
„Jsem zničený člověk. Člověk zničený lidmi. Mám tedy na vybranou: zabít sebe, nebo zabít druhé. A rozhoduji se takto: Oplatím svým nenávistníkům,“ napsala Hepnarová.
Sama sebe vnímala jako oběť společnosti. Ve třinácti letech se pokusila o sebevraždu a rok strávila v psychiatrické léčebně. Přestala si rozumět s okolím i vlastní rodinou. O setkání s její matkou lékařkou mluvil v dokumentu České televize vyšetřovatel Václav Froňek.
„Ta paní doktorka nikdy nejevila známky nějaké lítosti, nebo překvapení, nebo snad nějaké zloby vůči ní, jakožto vůči své dceři. Neustále měla jeden a tentýž pohled. Cítil jsem v té rodině určitý chlad,“ řekl Václav Froněk.
I když soudní znalci našli u Hepnarové rysy poruchy osobnosti, netrpěla duševní chorobou a byla za svůj čin plně zodpovědná. Olga Hepnarová skončila na šibenici 12. března 1975. Psychicky se zhroutila až těsně před popravou. Byla poslední popravenou ženou v Československu.
