Prudké ochlazení před 40 lety zastavilo těžbu. Na děti v novém roce čekaly uhelné prázdniny

„Informace o energetické situaci: Základní stupeň platí po celých 24 hodin, odběr zemního plynu podle základního odběrového stupně.“ Energetickou situaci takto ohlašuje Radiožurnál pravidelně ve zprávách v šest ráno. Před 40 lety ale došlo k tomu, že první stupeň neplatil. Pokles teplot byl tehdy tak prudký, že se dostal i do české knihy rekordů.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zima, sníh, počasí, ilustrační foto

Zima (ilustrační foto) | Foto: Šárka Škapiková | Zdroj: Český rozhlas

Zima přišla zpočátku do severní Evropy a Německa, nejdřív proto o ní lidé v Československu slyšeli ze zpráv. V noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 ji ale zažili také na vlastní kůži. Přes den totiž bylo 15 a v noci pod nulou.

Na pořádnou zimu cestou z oslav příchodu nového roku vzpomíná Pavla Štajgrová. „Dědovi by umrzly uši. Holkám jsme nesly takové papírové čepice, každé jinou. Tak si jednu dal na hlavu, aby si aspoň trochu schoval konec uší, aby mu nenamrzly,“ říká pro Radiožurnál.

Jak rychle se ochladilo, popisuje meteorolog František Šopko: „Za 24 hodin se nejvíce ochladilo ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde teplota vzduchu klesla o 30,5 stupně Celsia.“

V Praze naposledy v roce 2010. Vánoce slavíme stále častěji na blátě, ukazují data

Číst článek

Takto prudké ochlazení způsobilo třeba popraskání drátů elektrického vedení.

Uhelné prázdniny

Zima pokračovala i v dalších dnech a navíc vydatně sněžilo, takže 7. ledna se začalo s vyhlašováním omezení pro průmysl a odběratele energií. To je právě to ohlášení o energetické situaci. Kvůli sněhu a mrazu se zastavila i těžba.

„Všechno zamrzlo a napadl hodně sníh. Pokud jde o povrchové doly, které byly důležité pro energetiku – na bázi hnědého uhlí to samozřejmě bylo –, dost těžko se daly vytěžit. Během jednoho měsíce vypadla, což vím přesně, skrývka v objemu 4,2 milionu metrů krychlových,“ vysvětluje Drahomír Jančík z ústavu sociálních a hospodářských dějin Univerzity Karlovy.

Navíc tehdy byla druhá ropná krize, takže energie celkově nebylo nazbyt. Ve školách se proto neučilo, odtud název uhelné prázdniny. A třeba v kulturních domech se nesmělo topit na víc než 16 stupňů.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme