Místa, kde se vylodili Spojenci, můžou brzy zmizet. Ohrožuje je změna klimatu, eroze a mořská hladina

Před 80 lety se na plážích ve francouzské Normandii vylodili spojenci. Desítky tisíc vojáků se tehdy zapojily do operace Overlord a přispěly tak k porážce nacistů. Rozsáhlá námořní invaze, často označovaná jako Den D, změnila postup II. světové války. Pláže, kde se bojovalo, dodnes upomínají na hrůzy nacismu. Kvůli klimatické změně ale hrozí, že tahle dávná bojiště v příštích letech navždy zmizí.

Francie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vylodění v Normandii, sektor tzv. Omaha Beach

Vylodění v Normandii (ilustrační foto) | Foto: National Archives and Records Administration

Klimatická změna ohrožuje místa vylodění a bojů na normandském pobřeží hlavně kvůi erozi. Ta tam samozřejmě fungovala vždycky, změna klimatu ji ale výrazně urychluje, píše server deníku Le Monde.

Přibývá totiž bouřek a jsou silnější, sílí tak i vlnobití, kvůli globálnímu oteplovánítání ledovců navíc taky hladiny moří stoupajíMoře tak v podstatě „požírá“ skalní útesy a ukusuje i stále větší části těch pláží.

Je to i pocit smíření, říká o oslavách vylodění v Normandii režisér Marhoul

Číst článek

Hlavní místa vylodění spojenců se tak mění a hrozí, že moře v příštích letech bojiště úplně pohltíLe Monde uvádí, že zatím byl ústup písečných dun a útesů na zmíněných zhruba 80 kilometrech pobřeží spíše mírný.

Za 30 let už by ale situace mohla být o hodně jiná. Do roku 2100 by se pak při současném tempu oteplování mohla hladina moře zvednout skoro o metr. Pláže, kde se spojenci vylodili, by pak byly zcela pod vodou.

Vlivy eroze již můžeme pozorovat a to od útesu Pointe du Hoc až po podvodní trosky v Arromanches. Konkrétně na Pointe du Hoc je to hodně výrazné.

Památkáři za záchranu

Když před 80 lety na skalnatý výběžek vyšplhalo komando 225 rangerů, aby zneškodnilo německou dělostřeleckou baterii, tvořila ještě skála jeden velký souvislý blok. Teď už útes připomíná jediný ostrý zub.

Voda za tu dobu podle Le Monde způsobila, že skála ustoupila asi o deset metrů. Americká komise pro péči o bitevní památky se obává, že útes do pěti až sedmi let zmizí úplně. Už v roce 2017 museli lokalitu upravit, aby se tam lidé ještě dostali. A takových míst je mnoho.

Dopadům klimatické změny na pobřeží se už věnuje skupina expertů, zabývají se
tím i místní úřady a samozřejmě taky různé památkové organizace. Regionální úřad pro kulturu teď na normandském pobřeží podle Le Monde finišuje seznam všech míst, která moře narušuje.

Vylodění v Normandii se zúčastnili i Čechoslováci, naživu už ale není ani jeden, uvádí Stehlík

Číst článek

Často jde o malé pobřežní pozice takzvaného Hitlerova Atlantického valu, tedy německého systému opevnění. Budoucnost je ale i tak nejistá. Problém je, kromě eroze samotné, i příliš roztříštěná správa celé oblasti. Každá organizace a komunita má totiž svou vlastní vizi, jak s územím a památkami naložit.

Erozi zastavit nejde. Díky pomoci v přepočtu téměř za 122 milionů korun od Američanů se sice třeba v některých místech úpatí útesů zpevňuje kameny a betonem. Není to ale udržitelné řešení.

Příští rok na jaře se pak chystá i přestavba turistické stezky na pobřeží a přesun jednoho památníku. Stát to má zhruba dvakrát tolik. Na záchranu všech těchto památných míst peněz ale dost není.

Některá muzea už proto sázejí na technologie, které by pomohly místa zachovat alespoň virtuálně. 

Francie také léta usiluje o zapsání pláží na seznam UNESCO. Tím by se sjednotila správa, ale víc peněz na záchranu by to nepřineslo.

Dominik Tesár, adš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme