Sucho nás trápilo i v historii. Jeho dopady na společnost byly dřív drtivější, hodnotí odborník

Sucho a dlouhodobý nedostatek srážek jsou evergreenem posledních dnů a týdnů. Extrémně suchá léta ale známe i z historie. Blížíme se skutečně stoletému, pětisetletému nebo tisíciletému suchu? Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který je členem projektu Intersucho, je letošní sucho slabší než to v roce 2015.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Pavel Polák | Zdroj: Český rozhlas

„Co se následků v zemědělství týče, tomu se ještě úplně nepřiblížilo, i když dopady na zemědělství tu jsou, zejména na severu republiky. Co se týče dopadů do hydrologie, tedy zásob vody, je ta situace nepochybně ještě horší, než byla v loňském roce,” říká. „Situace vůbec není dobrá,” shrnuje Trnka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

O nebývale suchých létech víme i z historie, jde například o roky 1540, 1904 nebo 1947. Jaká data o nich existují?

„Například o suchu v roce 1904 máme poměrně dobré zprávy. Ty vychází z tištěných zdrojů, z novin, z pozorování, protože už tehdy existovala meteorologická síť. Sucho z roku 1540 je specifické tím, že se tam opíráme primárně o dokumentární prameny, případně letokruhy a další proxy data. Informace tam není tak podrobná,” vysvětluje odborník.

„Sucho roku 1540 se udává, zejména v západní Evropě, jako velmi podobné tomu v roce 2003. Na našem území jsou známky toho, že to byl opravdu mimořádně suchý rok. Porovnání se nicméně týká dopadů. Dopady na společnost v 16. století byly úplně jiné, než jsou dnes,” podotýká Trnka.

Nebyla píce pro koně

I sucho v roce 1947, které se přiblížilo tomu v roce 2015, má podle člena projektu Intersucho jistou podobnost s letošním suchem.

„Hlavně v tom, že trvalo hodně dlouho, celou letní sezónu. A postihlo zejména píci se slámou. Musíme si ale uvědomit, že v roce 1947 jsme měli stavy dobytka a koní o řád větší, na koně jsme spoléhali taky jako na dopravní prostředek. Tam byl ten dopad proto ještě větší než letos,” říká profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Vítek Svoboda, Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme