Virus se v teplejším podnebí šíří hůř, tvrdí vědci. Věří, že počasí by mohlo pandemii zpomalit

Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest, jako je chřipka nebo obyčejná rýma, píše list Financial Times.

Washington/Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozkvetlé krokusy (ilustrační foto) | Foto: Michel_van_der_Vegt | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Na základě dosavadních poznatků to vypadá, že se virus v teplejším podnebí šíří hůř,“ uvádí Mohammad Sajadi z virologického institutu univerzity v americkém Marylandu. Vědec zjistil, že ačkoliv se virus může šířit kdekoliv, nejlepší podmínky pro přenos mezi lidmi má při nízké vlhkosti vzduchu a mezi pěti až 11 stupni Celsia.

V Itálii i Španělsku kvůli koronaviru zemřely tisíce lidí, míra úmrtí v Česku a Německu je malá. Proč?

Číst článek

Tuto tezi potvrzují i studie odborníků z univerzit v Pekingu, kteří zkoumali šíření nemoci ve stovce čínských měst. Dospěli k závěru, že „přenos COVID-19 značně snižuje vysoká teplota a vysoká vlhkost vzduchu“.

Koronavirus, kterým se do středečního dne nakazilo přes 430 000 lidí a jež si vyžádal bezmála 20 000 obětí, nejvíce zasáhl oblasti mezi 30. až 50. rovnoběžkou severní šířky. Do tohoto rozmezí spadá většina Číny, Spojené státy nebo jih Evropy. Podle vědců z Marylandu se však tento pomyslný pás se stoupajícími teplotami přesune na sever Evropy a do Kanady.

„Můžeme očekávat mírný pokles v nakažlivosti (viru) s teplejším, vlhčím počasím,“ souhlasí se svými kolegy epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardské univerzity, podle něj však počasí šíření viru neovlivní natolik, aby to pandemii důsledně zpomalilo.

S optimismem opatrně

Před přílišným optimismem varuje i studie vědeckých týmu z univerzit ve švýcarské Basileji a švédské Solně. „Začátek jara a léta může vyvolat dojem, že se (virus) podařilo úspěšně zastavit. Počet nakažených pak ale může vzrůst zase v zimě 2020/2021,“ uvádějí tamní odborníci.

Podobně se chovala i pandemie takzvané španělské chřipky v letech 1918 a 1919, u které lze rozlišit tři vlny nákazy, rozdělené několikatýdenními obdobími relativního klidu.

Může za to vitamín?

Vědci nemohou stoprocentně určit, proč se s teplejším počasím dá většina virů napadajících dýchací cesty na ústup. Jedním z důvodů je však jistě to, že ačkoliv se virus v lidském těle nejlépe množí při teplotě 37 stupňů Celsia, mimo člověka lépe přežívá při teplotách mnohem nižších.

Lidé také v zimních měsících tráví více času pospolu v uzavřených místnostech a mají slabší imunitní systém, částečně kvůli nedostatku vitamínu D, jež získáváme ze slunečního záření.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme