Po 40 letech na Zemi přistály nové vzorky měsíční krajiny. Za úspěchem stojí Čína

V Číně úspěšně přistála kapsle měsíční sondy Čchang-e 5. Přivezla nové vzorky měsíční horniny, a to po přestávce, která trvala víc než 40 let. Čína se tak stala teprve třetí zemí, která dokázala vzorky Měsíce získat.

Experiment Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když staří Řekové pochopili princip zatmění Měsíce, poznali z pozorování zaobleného okraje stínu, že Země je kulatá, nebo vypočetli, že je zhruba čtyřikrát větší než Měsíc, připomíná vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký.

Vědci na Zemi mají sice vzorky měsíční horniny k dispozici víc než 50 let, ale Měsíc není jednotvárná koule. Místo, kde přistála sonda Čchang-e 5, se hodně liší od míst, kde sbíraly vzorky třeba jednotlivé mise Apollo (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Vzorky, které kapsle přinesla, přitom mohou znamenat nové, dosud neznámé informace o samotném Měsíci. Vědci na Zemi mají sice vzorky měsíční horniny k dispozici víc než 50 let, ale Měsíc není jednotvárná koule. Místo, kde přistála sonda Čchang-e 5, se hodně liší od míst, kde sbíraly vzorky třeba jednotlivé mise Apollo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž

 „To byly lokality staré víc než 3,2 miliardy let. Naopak lokalita, kde přistála Čchang-e 5, je geologicky mnohem mladší. Vědci, kteří budou tyto  vzorky analyzovat, mohou získat úplně nové informace o tom, jak se Měsíc vyvíjel,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz

Velkým úspěchem už je ale samotná složitá choreografie mise, která zatím běžela bez potíží: přechod na oběžnou dráhu Měsíce, oddělení přistávajícího modulu se sondou a jejich hladké přistání, odebrání vzorků, start sondy, spojení s návratovým modulem, přesunutí vzorků do návratového modulu, jejich oddělení a návrat na Zem. To všechno přinese čínským inženýrům cenné zkušenosti pro další mise.

Eugen Cernan z posádky Apollo 17 v lunárním modulu na Měsíci | Foto: NASA | Zdroj: NASA

Čína ve vesmíru

Čínský vesmírný program se v posledních letech velmi rychle rozvíjí. Pozornost se teď upírá třeba na čínskou misi k Marsu. Půjde o první čínský pokus o přistání na jiné planetě.

Loď Tianwen už je na cestě, k Marsu dorazí asi v polovině února a o přistání se pokusí v dubnu. Na Mars veze malé robotické vozítko, které by mělo prozkoumat okolí.

Jiří Chum, Ondřej Himmer, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme