Jídlo napřed pro koně, důstojníci až na konec. Pro Brity v první světové válce železné pravidlo
Krvavé bitvy první světové války se nevyhrávaly jen v zákopech, ale taky v polních kuchyních. Jak ukazují nejnovější vědecké studie, úplně špatně si navzdory pochybné reputaci své národní kuchyně nežili ani britští vojáci.
Na konci první světové války čítala britská armáda po celém světě 5,363,352 vojáků, o jejichž stravování se staralo 12.000 důstojníků a 320.000 prostých vojáků.
Velení ozbrojených sil si bylo vědomo toho, jak je stravování důležité a frontoví vojáci měli v tomto směru privilegované postavení. Denně měla jejich strava zhruba 4600 kalorií. Oproti tomu pracující muž na Britských ostrovech měl tehdy nárok jen na 3400 kalorií.
Jak to vypadalo před sto lety se zásobováním vojáků jídlem, zjišťoval londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek
Andrew Robertshaw ve studii kurátora muzea Královských zásobovacích sborů (Royal Logistics Corps) tvrdí, že se bral ohled na vojáky jiných národností a dokonce i na vegetariány. Ti třeba dostávali místo masa navíc mléko a třtinový cukr.
Pro britské vojáky bylo největším kulinářským postrachem konzervované vepřové s fazolemi, kterému se říkalo „Maconochie“ podle stejnojmenné potravinářské firmy ze skotského Aberdeenu, která tuto „chuťovku“ vyráběla.
Dochovaly se výroky, že výrobu této konzervy považovali vojáci za válečný zločin. Podle popisu šlo zřejmě o šoulet. S konzervami se muselo manipulovat opatrně, protože při prudkém otevření prý občas vybuchovaly.
Válka zpopularizovala curry
Vojáci, kteří bojovali ve Francii, si proto snažili zajistit čerstvé potraviny. Vedli výměnný obchod s tamními zemědělci, kterým za jejich produkty většinou dávali corned beef, konzervované hovězí, které pocházelo z Argentiny.
Podle Andrewa Robertshawa první světová válka velmi zpopularizovala dnes mimořádně rozšířené curry, kdy se armádní kuchaři pod vlivem indických vojáků naučili do dušeného hovězího a jehněčího dávat papriku a koření.
První světová válka byla historickou etapou, kdy v britských ozbrojených silách panovaly mezi důstojníky a prostým mužstvem velké sociální rozdíly. To se projevovalo i při výdeji jídla na frontě. Mužstvo dostávalo jídlo dřív než důstojníci, ale jako úplně první byli obslouženi koně. To bylo u Britů železné pravidlo.
