Klement Gottwald spřádal plány na převzetí moci dávno před únorem 48

Hlavní aktér komunistického převratu v Československu a pozdější prezident Klement Gottwald zemřel přesně před 60 lety. Je symbolem politických procesů, během kterých režim popravil i některé jeho dřívější spolupracovníky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klement Gottwald | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Podle historika Petra Koury z Filozofické fakulty UK začal Gottwald spřádat plány na převzetí moci v Československu už od svého nástupu do čela komunistické strany v roce 1929.

„Ve svém nástupním projevu, který se uskutečnil 21. prosince 1929 v parlamentu, kdy poprvé hovořil jako generální tajemník Komunistické strany Československa, tak už tam hovoří o tom, že cílem této strany je zmocnit se vlády v Československu a zatočit s takzvanou buržoazií. Takže ten program on zcela otevřeně prohlásil už v prosinci 1929 na půdě parlamentu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Osobnost Klementa Gottwalda přiblížil ve vysílání Radiožurnálu historik Petr Koura z Filozofické fakulty UK

„Někteří lidé tomu tehdy nevěřili. Nicméně je zajímavé, že zákonodárci, kteří protestovali proti těm jeho slovům, on tehdy řekl doslova, ‘my se jezdíme učit do Moskvy, jak vám zakroutit krkem, a jednou to skutečně provedeme‘, tak skutečně o 21 let později skončili před soudem v rámci procesu s Miladou Horákovou,“ připomněl historik.

Gottwald se narodil jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice a vyučil se jako truhlář. Podle Koury byl nepochybně politický talent, takže svoje politické konkurenty dokázal 'přechytračit‘.

„Neměl vlastně žádné vzdělání v oboru sociálních věd jako řada z jeho tehdejších protivníků na československé politické scéně, přesto dokázal v politice maximum. Stal se ministerským předsedou v roce 1946, posléze i prezidentem a zbožňovaným vůdcem národa, alespoň jak to propaganda prezentovala v 50. letech,“ zmínil Petr Koura.

Moskevská emigrace

Klíčovým obdobím podle jeho názoru byla Gottwaldova moskevská emigrace za druhé světové války, kdy dokázal přesvědčit představitele západní emigrace o tom, že v Moskvě hraje důležitou roli – což nebyla pravda.

„On se sešel se Stalinem během druhé světové války asi dvakrát nebo třikrát a Stalin mu zdaleka tak nedůvěřoval, jak si mysleli představitelé probenešovského západního proudu. Takže to považuji za jeho největší úspěch.“

„A vlastně to, co potom následuje - vítězství komunistů v parlamentních volbách a potom i únor 48 - si myslím, že se odvíjí od toho, kdy ti partneři ze západního odboje brali Klementa Gottwalda daleko důležitěji, než bylo jeho postavení v Moskvě,“ vysvětluje historik.

Smrt po návratu z pohřbu Stalina

Klement Gottwald zemřel 14. března 1953 krátce po návratu ze Stalinova pohřbu. Bezprostřední příčinou smrti byla výduť na aortě, i když k ní přispěla i jeho závislost na alkoholu a syfilida. Jak připomněl Koura, ke zhoršení Gottwaldova zdravotního stavu došlo v důsledku návratu ze Stalinova pohřbu, kterého se účastnil 9. března.

„On si na tu cestu zpět vyžádal letadlo, přitom věděl, že trpí tou výdutí na aortě. A objevily se různé spekulace, jestli to nebyla intrika sovětských soudruhů. Nicméně historik Karel Kaplan, největší znalec našich dějin 50. let, dospěl k závěru, že si to letadlo vyžádal sám a že k tomu mohly být dva důvody:

Buď že se dozvěděl od sovětských představitelů nějaké důležité věci, které chtěl v Praze okamžitě sdělit, anebo že se naopak dozvěděl některé znepokojující informace a jednalo se o jakousi rezignovanost a apatii, a proto se rozhodl letět tím letadlem,“ přiblížil okolnosti předcházející Gottwaldově smrti historik Petr Koura.

Petr Medek, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme