Nejvýše položené pravěké sídliště v Česku objevili archeologové na Šumavě

Archeologové na Šumavě u potoka nedaleko Javoří Pily objevili nejvýše položené pravěké sídliště v České republice. Leží ve výšce 1100 metrů nad mořem a dokazuje, že Šumava byla osídlena už téměř před 10 tisíci lety.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šumava - Prášilsko. Ilustrační foto

Šumava - Prášilsko. Ilustrační foto | Foto: Lukáš Milota

„Začli jsme na Křemelné. Po dvouhodinovém výzkumu se nám podařilo objevit nejvýše položené keltské sídliště ve střední Evropě v nadmořské výšce přes 800 metrů,“ vypráví u naleziště u potoka nedaleko Javoří Pily archeolog Milan Řezáč.

„Pak jsme pokračovali na Javoří Pile a po hodině jsme měli další nálezy. Zkušenosti z takto vysokých poloh jsou v Evropě známé pouze z Alp,“ pokračuje Řezáč.

Pravěká osídlení se na Šumavě už našla například v okolí Lipna. To, na které archeologové narazili u Javoří Pily nedaleko Modravy, je ale nejvýše položené sídliště na našem území.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jitky Englové o nálezu nejvýše položeného keltského sídliště ve střední Evropě na Šumavě

„Lze to datovat zhruba do období mezolitu, to jest v Čechách 7500 až 12 tisíc let před současností. Ti lidé žili pravděpodobně polokočovným způsobem života. Měli oblast, po které putovali. Věnovali se lovu, sběru, rybolovu a uvažuje se o tom, že mohli vypalovat lesy,“ vysvětluje archeoložka Katarína Čuláková.

Archeolové objevili na Šumavě zatím šest mezolitických lokalit, tři z nich jsou v blízkosti Roklanského a Javořího potoka. „Další dvě jsou na Křemelné a poslední je na Březnickém potoce u Hájenky na Březníku,“ upřesňuje Čuláková.

Na průzkum přispěla i obec Modrava

„Tahy lososů jsou tady doložené až do novověku. A tím, že je to přes 1000 metrů nad mořem, plodiny tu dozrávají později. Lze tedy předpokládat, že lidé se posouvali na základě toho, kde právě byly oříšky nebo jakékoli lesní plody,“ uvažuje archeoložka Čuláková, proč byla šumavská sídliště pro lidi v mezolitu atraktivní.

Vědci na nalezištích nalezli kamenné artefakty, odpad z jejich výroby, který dokazuje, že lidé na místě trávili delší čas, nebo kamenné nožíky, hroty šípů i háčky na udici. Během tří let archeologové na Modravsku objevili už 300 drobných kamenných čepelek a odštěpků.

Od samého začátku průzkum finančně podporuje i obec Modrava. „Rádi jsme ho podpořili, protože obecně ve společnosti sídlí názor, že Šumava vznikla buď po pádu železné opony, nebo vyhlášením národního parku. Šumava má svou dlouholetou historii, a to velmi zajímavou,“ vysvětluje starosta Antonín Schubert.


Zvětšit mapu

Jitka Englová, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme