Před 65 lety se moci v Československu chopili komunisté a nastolili totalitu

Přesně před 65 lety, 25. února 1948, ovládli Československo komunisté. Vyvrcholil jejich puč, který plánovali pod taktovkou sovětské tajné policie. Atmosféra strachu panovala v Československu už od roku 1947, v únoru pak vyvrcholila vládní krize. Demokratičtí ministři podali demise a spoléhali na to, že prezident Edvard Beneš přinutí komunisty ke kompromisu. To se ale nestalo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klement Gottwald | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Demokratičtí ministři nebyli jediní, komu se sílící moc komunistů nezamlouvala. 23. února prošel Prahou průvod 10 tisíc studentů, kteří se obávali ohrožení demokracie.

Došli na Pražský hrad a pět studentů se dostalo až k prezidentu Edvardu Benešovi.

„Prosil jsem ho o jediné, že nám nejde o vítězství jedné a porážku druhé strany, ale že se nám jedná o to, aby Československo zůstalo svobodným, nezávislým a demokratickým státem,“ vzpomíná Josef Lesák, který s Benešem mluvil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 65 lety se komunisté chopili moci v Československu. Další podrobnosti připravil redaktor Jan Herget

Demokratické strany byly bezradné, zato komunisté neustále přitvrzovali. Organizovali mohutné demonstrace dělníků a na 24. února vyhlásili generální stávku, které se zúčastnilo dva a půl milionu lidí.

25. února podlehl prezident Edvard Beneš nátlaku komunistů a přijal demise demokratických ministrů. Současně podepsal návrh nové vlády Klementa Gottwalda, kde měli většinu komunisté.

Gottwaldův historický projev zaznamenal Český rozhlas: „Právě se vracím z Hradu. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy přesně tak, jak byly podány, přijal.“

Únorovým pučem odstartovala léta kruté komunistické totality. Likvidace soukromého vlastnictví, kolektivizace zemědělství, perzekuce intelektuálů a politické procesy. V nich bylo nespravedlivě odsouzeno na 230 tisíc lidí.

J. V. Stalin a K. Gottwald - komunistický plakát z 50. let

Cíl komunistů převzít moc v únoru 1948 byl výsledkem dlouhodobé taktiky KSČ, která soustavně diskreditovala ostatní politické strany a podporovala ve společnosti atmosféru strachu. Komunisté měli připraveno několik variant převzetí moci.

„Ať už to bylo vytváření levicových frakcí v demokratických stranách s cílem rozbít je a získat některé funkcionáře a část členů jednoznačně ve prospěch spolupráce s komunisty. Byla tu varianta i přípravy na případnou cestu k moci v podstatě v pučistické formě. Takže to bylo několik variant,“ přibližuje historik Jiří Kocián.

KSČ už dřív dosadila své lidi do vedení tehdejší policie, a to spustilo vládní krizi. Svoji roli sehrály také ozbrojené lidové milice.

„Poprvé byly vyzbrojeny až toho 25. února, kdy se čekal rozhodující střet o moc, tedy jestli prezident Beneš přijme, nebo nepřijme demisi. Milicionáři měli jít - v případě, že by ji nepřijal - v čele průvodu, který měl jít na Hrad a prezidenta Beneše k přijetí demise přinutit,“ popisuje Blíž historik Jiří Bílek.

Seznamy členů LM dodnes nejsou pohromadě

Historici stále ještě zkoumají činnost Lidových milicí, které založili před 65 lety komunisté jako svoji ozbrojenou složku. Neznámou především zůstává množství členů a jejich seznamy, které po roce 1989 je komunisté zničili.

Lidové milice byly od začátku nezákonnou organizací polovojenského typu, která komunistům pomáhala udržet moc.

Mnoho dokumentů historici ještě nezpracovali, protože jsou roztroušené v podnikových a okresních archívech.

„Co se týče lidových milic, tak na objevování je toho ještě spousta. Bohužel takové ty výroční publikace '30 let lidových milicí, 30 let února' jsou pro nás jedním z hlavních informačních zdrojů,“ říká Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ľubomír Smatana, Jan Herget, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme