Vliv pobytu ve vesmíru na zdraví zkoumají lékaři na identických dvojčatech
Astronaut Scott Kelly se po téměř ročním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici vrátil zpět na Zemi. Stal se tak mezi Američany rekordmanem v délce pobytu ve vesmíru. Lékaři teď sledují vliv pobytu na oběžné dráze na astronautovo zdraví. Výzkum by měl odhalit, jakým podmínkám budou vystaveni lidé, kteří budou dlouhé měsíce cestovat k dalším planetám Sluneční soustavy.
Scott Kelly za dobu letu povyrostl o 7,6 centimetrů. Je to dáno tím, že v podmínkách mikrogravitace není páteř přirozeně tlačena k zemi, takže se trochu natáhne.
V blízké době by se astronautova výška měla zase vrátit do normálu. Lékaře ovšem zajímá především vliv na svalstvo a kosti. Je totiž známo, že kosti a svaly na oběžné dráze řídnou a ubývají.
Astronauti proto musejí ve vlastním zájmu cvičit. Jsou známy případy, kdy posádky při několikatýdenních pobytech cvičení odbývaly, a rekonvalescence po návratu trvala měsíce.
Vliv pobytu na oběžné dráze na lidské zdraví zkoumají lékaři na identických dvojčatech
Návrat z oběžné dráhy po delší době ostatně není nic příjemného. Ochablé svaly hodně bolí a astronautům se ve vesmíru také zmenšuje srdce.
Kelly nebyl mimo planetu Zemi poprvé, takže preventivně dost cvičil. Jak ale sám říká, navzdory tomu ho nepříjemnosti neminuly.
„Pociťuji vyšší úroveň bolesti svalů a únavy, než tomu bylo po posledním letu. Také mám potíže s pokožkou. Ta se totiž ve vesmíru dlouho ničeho pořádně nedotýkala a teď je velmi citlivá. Když sedím, ležím nebo někam jdu, mám pocit, jako bych hořel,“ popsal.
Kelly strávil ve vesmíru nepřetržitě 340 dnů. Přestože se nejednalo o absolutně nejdelší pobyt, šlo o unikátní záležitost. Vědci totiž mohli tentokrát použít mnohem modernější přístroje a metody.
Vyšší úroveň radiace
Celosvětový rekordman, Rus Valerij Poljakov, měl na tehdejší stanici Mir jeden a půl tuny lékařského vybavení, k jeho návštěvě vesmíru ale došlo před 17 lety. Data jsou tedy už zastaralá. Rekordně dlouhých pobytů navíc bylo poměrně málo, takže se z nich nedá usuzovat nic obecnějšího.
Nejdůležitější ale je, že Scott Kelly pochází z dvojčat a jeho bratr, bývalý astronaut Mark, je do výzkumu také zapojen. Během doby, kdy byl Scott na oběžné dráze, docházel Mark na pravidelná lékařská vyšetření. Lékaři tedy mají k dispozici dvě téměř identické bytosti a mohou přesně zhodnotit dopady pobytu ve vesmíru na jednu z nich.
Zajímá je zejména vliv kosmického záření na lidský organismus. Na oběžné dráze je totiž mnohem vyšší úroveň radiace než na Zemi.
„Scott Kelly byl za uplynulých 340 dnů vystaven mnohem vyšší dávce záření než jeho bratr Mark. U obou se teď bude sledovat, k jakým změnám u nich za tu dobu došlo na mikrobuněčné úrovni. K jakým změnám došlo v buňkách a v DNA, a tedy jaké jsou dopady radiace na lidské tělo za 340 dnů ve vesmíru,“ řekl americké CBS Derrick Pitts, hlavní astronom Franklinova institutu ve Filadelfii.
Dlouhodobé pobyty ve vesmíru by měly vědcům napovědět, jak bude vypadat cesta k dalším planetám Sluneční soustavy. Největším strašákem je právě úbytek svalové hmoty a kostí.
Pokud by totiž lidé po devíti měsících letu k Marsu přistáli na povrchu planety a kvůli gravitaci by nebyli schopni sami ani chodit, neměla by taková mise smysl. V několika případech se také projevily problémy třeba se zrakem – astronauti začali trpět dalekozrakostí.
Samostatnou kapitolou jsou psychologické aspekty takového letu. „Představte si, že jste celý rok zavřeni v autě se svou rodinou. A nemůžete jít ven ani stáhnout okýnko. Je důležité zvážit psychologickou stránku věci, protože dlouhodobé cesty vesmírem vyžadují, abyste měli vhodný psychologický profil a schopnosti. Musíte dokázat dlouhodobě pracovat v malé skupině lidí v uzavřeném prostoru,“ dodává Pitts.
