Antisemitismus na univerzitách? Američtí studenti neznají politickou mapu ani dějiny, říká pedagog

Je to opravdu neutěšená situace, obzvlášť pro mladší generace, které si nemají koho vybrat, hodnotí postoj americké společnosti k prezidentské volbě ředitel knihovny Václava Havla a vysokoškolský pedagog Milan Babík. Je možné, že Bidenovo rostoucí sebevědomí a zarputilost může způsobit více škod, než užitku? „Už je to spíš zaslepenost a neschopnost uvědomit si své vlastní hranice,“ říká Babík v pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S blížící se americkou prezidentskou volbou přibývá hlasů, které říkají, že by Joe Biden měl z klání odstoupit a přenechat své místo jinému kandidátovi z řad Demokratické strany. Biden přesto stále dává najevo vůli vytrvat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Milan Babík, ředitel knihovny Václava Havla

„Na jednu stranu musím říct, že americké dějiny znají případy prezidentů, kteří byli zdravotními důvody vyřazeni z funkce. Woodrow Wilson po své druhé mrtvici prakticky dva roky nefungoval, vládla jeho žena. Ale dnes je svět extrémně rychlý, technologicky jsme v úplně jiné době,“ říká Babík, který ve Spojených státech studoval a v zahraničí pobyl celé tři dekády.

Voliči mají znát zdraví kandidátů, říká Pelosiová. ‚Lidé by se měli uklidnit,‘ oponuje mluvčí Bílého domu

Číst článek

Podle vlastních slov ale pro demokratickou stranu nevidí žádné dobré východisko.

„Spojené státy nepřemýšlí jako celek. Je tam 60 až 70 milionů voličů Donalda Trupa, kteří jsou po implozi Joea Bidena v první debatě natěšení. U zbytku, to znamená voličů demokratů a nerozhodnutých, převládá kombinace zděšení a divokého smíchu, že tomu ani nechtějí věřit,“ popisuje situaci v americké společnosti.

Antisemitismus na univerzitách

Babík jako vysokoškolský pedagog popisuje také svůj náhled na situaci na amerických univerzitách v souvislosti s krizí na Blízkém východě. Vyjadřuje zklamání nad vývojem na univerzitách, voláním po násilí, nenávistí a zploštělým uvažováním, které ve vysokoškolském prostředí pozoruje.

Pronásledování Židů ve Francii

Číst článek

„Nemyslím si, že antisemitismus můžeme přičítat zahraničním studentům, ti jsou pouze malou složkou studentstva ve Spojených státech,“ vysvětluje Babík jednu z možných příčin nenávisti vůči Židům na americké univerzitní půdě.

Spíše bych ho spojil s jistými hnutími, která se za poslední roky objevila – ať už je to Me Too nebo Black Lives Matter, které upozorňovaly na strukturální problémy, nerovnost a nespravedlnost, a ty se chytily Palestinců v Gaze a začaly poukazovat na jejich vykořisťování,“ tvrdí.

Nikdo mě netlačí ven, tvrdí Biden. Po předvolební debatě ale v průzkumech nadále posiluje Trump

Číst článek

Poukazuje také na alarmující neznalost Blízkého východu u mladých lidí. Jako příklad uvádí situaci, kdy své studenty žádal, aby na slepé mapě jednotlivé státy regionu lokalizovali, což se nepodařilo ani jednomu z nich.

„Chybí jim základní informace o politické mapě toho regionu, a to vůbec nemluvím o hlubších dějinách,“ říká. Zdůrazňuje, že tato mladá generace přitom vyrůstala po roce 2001, kdy byly Spojené státy zapojeny do válečných konfliktů v Iráku a Afghánistánu.

Proč po studené válce nenastal konec dějin? Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí, Johana Kadeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme