Polská církev chce léčit homosexualitu. ‚Nekatolické. Jsme zděšeni,‘ říká Kostiha ze spolku Logos

Homosexualitu, transsexualitu a další projevy sexuální orientace by rádi ‚léčili‘ polští katoličtí biskupové. Tvrdí to alespoň v nedávno přijatém usnesení, podle kterého by v Polsku měly vzniknout kliniky aplikující takzvanou konverzní terapii, o které experti tvrdí, že je nevědecká a škodlivá. „Věřím, že to myslí dobře,“ oponuje v pořadu Vertikála na Plusu Jana Jochová z Aliance pro rodinu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Průvod na podporu LGBT komunity | Zdroj: Profimedia

„Konverzní terapie je soubor různých pojmů, které spojuje nějaká snaha o změnu sexuální orientace nebo genderové identity či jeho projevu. Ze stavu, který je považován za nenormální či nesprávný, na nějaký společností očekávaný. Je třeba ale říci, že všechny tyto snahy jsou v podstatě založeny na nevědeckých metodách a jsou neúčinné a škodlivé,“ vysvětluje Michal Pitoňák, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Katolická církev je posedlá sexem. Neřeší vztahy mezi lidmi, ale jen koitus, tvrdí Kostiha

Nejrůznější metody konverzní terapie byly používány především v minulosti. V některých zemích je dnes zakazují zákony.

„Tyto metody v minulosti zahrnovaly nejrůznější praktiky, jako například lobotomii, kastraci, případně hormonální terapii. Ale i sofistikovanější metody, třeba behaviorální terapie založené na aplikaci látek, které například vyvolávaly nevolnost,“ dodává Pitoňák.

Pomoc, nebo nelidské zacházení?

Stanislav Kostiha ze spolku Logos, který sdružuje věřící s jinou než heterosexuální orientací, zdůrazňuje, že konverzní terapie chce změnit něco, co změnit nejde.

„Atraktivita se změnit nedá, ale můžete potlačit chování a otevřenost. To dává pocit, že sexualita se dá změnit.“

Michal Pitoňák

„Kdyby to bylo myšleno v dobrém, tak by to byla skvělá věc. Protože čím nepřátelštější je země vůči jinak citově orientovaným osobám, tím horší dospívání tito mladí lidé mají. Trpí depresemi, páchají sebevraždy. Koneckonců to známe i v Česku. Ale bohužel tahle aktivita polských biskupů se mi jeví jako krajině nekatolická, v podstatě i nelidská. Jsme zděšeni,“ neskrývá své rozhořčení Kostiha.

Polská policie zadržela aktivistky LGBT. Před týdnem vyvěsily vlajku hnutí na varšavských pomnících

Číst článek

Jinak na počínání katolické církve v Polsku nahlíží Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu: „Já věřím, že oni to myslí dobře, ale nemám k tomu bližší informace. Menšiny občas mají své problémy, a pokud je někdo chce řešit, tak já věřím, že je třeba chce řešit dobře. Jsou různé problémy, které určité komunity mají. My jsme se hodně věnovali transgenderům. Ta pomoc, kterou dostávají v podobě třeba přeoperování, není vždycky ideální. Oni potřebují spíš kvalitní psychoterapeuty. Jejich problémy často vyvěrají z dětství, ze zneužívání, které zažili, a podobně.“

Problém Kostiha vidí především v postoji katolické církve k celé problematice sexuální orientace. „Myslím, že každý, kdo se do někoho někdy zamiloval a kdo s ním prožil intimní kontakt, ví, jestli je ten intimní kontakt ten pravý, nebo ne. Skutečně si nedovedu představit, že by pomocí nějaké terapie někdo mohl změnit tuhle citovou orientaci. Je to smutný fakt, že katolická církev vidí sex tam, kde se jedná o lásku. Katolická církev je sexem úplně posedlá. A vůbec neřeší vtahy mezi lidmi, ale řeší pouze koitus. To se mi zdá neuvěřitelné,“ říká člen spolku Logos.

Zóny bez LGBT

Iniciativa představitelů katolické církve v Polsku ale není jedinou událostí posledních měsíců, která je namířena proti lidem s jinou než heterosexuální orientací. Problémem, který s Polskem řeší už i špičky Evropské unie, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jsou také takzvané zóny bez LGBT.

Evropská unie nepodpoří ‚zóny bez LGBT‘. Šesti polským městům zamítla žádost o finanční pomoc

Číst článek

„To je součást předvolebního boje, kdy primátor Varšavy Rafal Trzaskowski založil Chartu práv LGBT. Tato charta obsahovala věci jako třeba zavedení standardů sexuální výchovy podle Světové zdravotnické organizace. Což je dokument, se kterým naše aliance bojuje už asi 10 let, protože znamená předčasnou sexualizaci dětí. V reakci na to prezident Andrzej Duda podepsal Chartu práv rodiny. Ta odmítla ideologii LGBT, kdy tato komunita prosazuje homosexuální svatby a nárokuje si i to chodit do škol a indoktrinovat v tomto smyslu děti. Je to prostě politický souboj dvou táborů,“ říká Jochová.

Města, která tuto chartu podepsala, začali jako zóny bez LGBT podle ní označovat sami členové této komunity.

„Zóny vznikly na základě aktivity jednoho LGBT aktivisty, který se jmenuje Bart Staszewski. Tento pán začal vytvářet cedule ‚zóny bez LGBT‘ a s těmito cedulemi se fotil u jednotlivých polských měst,“ tvrdí Jana Jochová z Aliance pro rodinu s tím, že jde o „vymyšlenou“ záležitost.

Bez ohledu na původní záměr jedné či druhé charty jako problematické vidí Stanislav Kostiha důsledky, které oba dokumenty mají v polské společnosti.

„V Polsku jsou teď hlášeny časté útoky na lidi, kteří vypadají jinak. Na lidi, kteří vypadají jako gayové. To, že někdo má barevné oblečení, vede k tomu, že je v Polsku napaden, protože je podezřelý, že je gay. To jsme daleko za hranicí toho, co je přijatelné,“ dodává.

Poslechněte si rozhovor Veroniky Sedláčkové s jejími hosty Janou Jochovou a Stanislavem Kostihou. Dozvíte se také, proč by podle Kostihy měly mít homosexuální páry právo na manželství a co proti tomuto postoji namítá předsedkyně Aliance pro rodinu.

Veronika Sedláčková, Naděžda Hávová, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme