Propad do chudoby bude zvlášť tvrdý pro střední třídu, chudí si už umí hledat cestičky, varuje Hůle
Česká republika se nachází uprostřed podzimní vlny pandemie. Lidé, kteří přestáli jarní lockdown, jsou teď už často finančně vyčerpaní a potřebují efektivní a hlavně rychlou pomoc od státu, upozorňuje Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni: „Rychlost je absolutně zásadní. Prodleva několik měsíců znamená, že ten člověk si musí půjčit, nebo peníze nezaplatit – on si ty peníze nevykouzlí,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Hůle, který se zabývá dluhovou problematikou, apeluje na vládu, aby s pomocí neotálela. „Nezapomeňme, že živnostníci a podnikatelé mají přeci jen horší podmínky při vymáhání – mají menší ochranu než spotřebitelé, byť se to díky vládnímu nařízení z jara zlepšilo.“
Přesto by ale vláda znovu neměla sahat k plošné pomoci podnikatelům, myslí si: „Podle mě je důležité dělat tu podporu efektivně. Už v žádném případě nedávat plošně všem živnostníkům nějakou kompenzaci, ale jen těm opravdu postiženým.“
Lidé si peníze nevykouzlí. Propad do chudoby bude zvlášť tvrdý pro střední třídu, varuje Daniel Hůle
Právě ti se totiž bez pomoci ocitnou na úřadech práce nebo v dluhových pastech. „A nakonec to stejně zaplatí daňoví poplatníci a stát,“ dodává.
Nůžky se rozevírají
V průběhu druhé vlny pandemie se finančně vyčerpala větší část lidí než na jaře. Přesto se ale pomyslné nůžky mezi jednotlivými třídami stále víc rozevírají. „Vzdělanější lidé a více kvalifikované profese, které dokážou přejít na home office, budou finanční dopady pociťovat mnohem méně než lidé, kteří jsou závislí na provozech,“ vysvětluje Hůle.
Vedoucí oddělení analýz, komunikace a vztahů ve společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský si podobného trendu všímá také: „Lidé s nižším vzděláním a menšími příjmy – ti, kteří na tom nebyli příliš dobře už před pandemií – se měli ještě hůř. Zatímco nižší střední třída – ty náročnější, kvalifikovanější, lépe zaplacené profese – se držely.“
Vzhledem k dlouhodobosti a kumulaci jednotlivých vln pandemie a vládních opatření se ale dopady rozlévají do celé společnosti, hodnotí analytik.
Ministerstvo školství: Pokud stát přejde do stupně čtyři systému PES, opatření se budou týkat i škol
Číst článek
A Daniel Hůle varuje: „Rozevřou se nůžky, ale bude jistá množina lidí, kteří před rokem byli standardními příslušníky střední třídy a neuměli si představit, že by někdy do problémů upadli. Pro ně to bude velmi tvrdý dopad, protože nejsou vůbec adaptovaní na život v chudobě a bídě. Pro chudé je to jen další rána – musí hledat cestičky, ale umí v tom přežívat.“
To, že se jednotlivé skupiny Čechů rozcházejí ve strachu o zaměstnání, potvrzuje i socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky.
„Vyšší střední třídy mají o něco menší strach než strádající třída. Ze zajištěné střední třídy nebo nastupující kosmopolitní třídy se bojí o práci kolem 20 procent lidí. Přibližuje se k nim třída tradičně pracujících. Ale ve strádající třídě je to až 42 procent lidí.“
Hosty Speciálu byli:
Paulína Tabery, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav Akademie věd České republiky
Daniel Hůle, Člověk v tísni
Tomáš Ervín Dombrovský, vedoucí oddělení analýz, komunikace a vztahů společnosti LMC
Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Trpí i psychika
Výrazné dopady má podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla koronavirus a vše kolem něj také na duševní stav lidí. Důležitá data poskytla studie psychiatra Petra Winklera, která probíhá už od roku 2017.
„Ukázalo se, že velké deprese a sebevražedné myšlenky narostly v květnu třikrát, úzkostné poruchy dvakrát a zvýšilo se domácí záchvatovité pití – takzvané binge drinking,“ uvádí lékař a doporučuje v této složité době duševní hygienu:
„Nevěnovat se neustále tomu tématu, pohybovat se v přírodě, komunikovat se svými blízkými a neřešit své splíny alkoholem a jinými drogami nebo cigaretami,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
