Jsme na prahu geopolitických konfliktů. Zbavme se představy, že se najde politik s řešením, říká Přibáň

Svět a fungování společností, tak jak je dosud známe, končí. Je tady krize politiky, ústavních činitelů, hodnot, podkopávání důvěry v zavedené instituce. Jak se bránit démonům a temných silám v člověku (a lidstvu)? Pro Český rozhlas Plus odpovídal sociolog Jiří Přibáň.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Žijeme na prahu hluboké revoluce. Demokracie, ve kterých na Západě žijeme, nefungují sto let, ale jen pár desetiletí, a to od konce 2. světové války,“ říká v Interview Plus sociolog a profesor právní filozofie Jiří Přibáň z univerzity Cardiff School of Law and Politics ve Walesu.   

Už britský sociolog Gordon Marshall podle Přibáně přišel hned po válce s pojmem tzv. sociálního občanství. To znamená, že jsou lidé zbaveni obav o holé živobytí, stát jim vytváří podmínky pro vzdělávání, pro zdravotní zajištění a pomáhá třeba v době nezaměstnanosti.

„To vše dohromady vytvořilo demokratické systémy sociálního státu. Ten ale s globalizací světa skončil,“ konstatuje.

Sociální stát je mrtvý

Co bude dál? Otázka je, jestli dokážeme vytvořit sociální solidaritu nějak jinak než přes ultratradicionalistické pojetí rodiny, přes rasové pojetí národa, třídní zášť, či dokonce nenávist a politiku na ní založenou.

Rozklad demokracie nebolí hned, zatím jsme v anestezii, říká signatář Charty 77 Doležal

Číst článek

Sociální stát západních demokracií, spolu s konsenzem politiků (smýšlejících napravo i nalevo) na přerozdělování ekonomikou získaných zdrojů, je definitivně pryč.

„Evropa až dosud vždy vyvážela příležitosti a naděje. Dnes to vypadá, jako bychom se zapouzdřili sami do sebe a začali se okolního světa bát. Nejednou hrozí, že se starý kontinent uzavře, a to by byla chyba,“ myslí si.    

Trend „zapouzdřování“ vidí nejen u nás, ale třeba i ve Spojených státech s příchodem Donalda Trumpa.

„Ekonomičtí historikové to vnímají v určitých periodách. Po odstraňování bariér světového obchodu nejednou zjišťují, že vlastně výhody nemají všichni a je tady éra protekcionismu. Dokonce to může svět rozdělit na několik zón, které proti sobě povedou obchodní války a ostrý konkurenční boj o zdroje. Dostáváme se na práh geopolitických konfliktů. Nechci mluvit o nějakých apokalypsách nebo hrozbě války, ale to, že už obchodní války máme, je přece všem jasné.“

Ona jednoduchá linie, která u nás převládala po roce 1989 – jsme všichni demokraté a budeme spolu obchodovat, budovat globální společnost založenou na dodržování lidských práv – ta skončila s celosvětovou ekonomickou krizí v roce 2008.   

Braňme instituce

Čelit tomu prý ale můžeme, a to posilováním demokracie, právních a obchodních institucí, které už přece máme.

Zeman nejmenuje Šmardu ministrem kultury. Požádal Hamáčka o jiného kandidáta

Číst článek

„Teď ale vidím cynismus: k čemu máme Senát, na co jsou nám ministři nebo Ústavní soud, když nám postačí osvícený prezident a premiér? Musíme tak usilovat o návrat důvěry v instituce. Když se chováme podle pravidel, je to ten nejlepší civilizační prostředek, jak zabránit démonům a temným silám v člověku a lidstvu.“

Přibáň svou myšlenku ještě rozvíjí, když říká: „Když se kolem sebe podíváte, jsme v posledních letech svědky systematického a promyšleného útoku na nezávislé instituce… Máme za sebou 30 let života ve svobodné společnosti, které říkáme ústavně demokratický stát, a ten je pak součástí nadstátního útvaru jménem Evropská unie.“ Kdo ten útok vede?

„Jde ze strany konkrétních politiků a ústavních činitelů,“ odpovídá. „Když jsem v roce 2013 řekl, že jmenování Rusnokovy vlády je pokusem proměny parlamentarismu na jakousi poloprezidentskou autoritářskou republiku, tak si lidé říkali, že to tak není. Že je to jen nějaká momentální záležitost. Ale v posledních šesti letech vidíme, že tento proces je systematický. Viděli jsme to na jmenování posledních vlád Andreje Babiše, ale i na odvolávání ministrů.“

Čekání na Mesiáše?

Přibáň zdůrazňuje, že nejde o zničení, ale ničení institucí, které mají dobrá pravidla a jinak by se nějakým zásahům „shora“ ubránily. „Každý sociolog by vám ale řekl, že je tvoří taky jen lidé. A když je obsadíte slabými, loajálními, subalterními úředníky, kteří znají jen různé formy vykonávání moci, ale neznají odpovědnost, tak instituci zničíte. Toho, jak je to snadné, jsme teď sami svědky.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala

Sociolog a profesor Cardiff School of Law and Politics Jiří Přibáň nabízí radu, jak z toho ven.

„Především se musíme zbavit představy, že se najde politik, který ví, jak vyřešit krize světa. Procházíme sociální a intelektuální revolucí, něčím, co zažili naši předci v době revoluce industriální… Stojíme na prahu hluboké kulturní změny, přitom ji část společnosti nechce… Ale lidstvo vždy směřovalo k něčemu, co je nové a nepoznané, protože to máme zapsáno v našem kulturním kódu,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.     

Michael Rozsypal, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme