V Indii je masala ve všem, u nás nikdy, prohlašuje kuchař posledního šrílanského bistra v Čechách
Indická nebo nepálská bistra jsou v Česku běžná, ale šrílanské, to už je rarita. Jedno takové vzniklo v Plzni a stála za ním láska, nejenom k exotickému koření a jídlu. Téměř magazínový příběh začal tím, že se malířka Jana na výletě do Šrí Lanky seznámila s kuchařem Rangem, po nějaké době se vzali, přesídlili do Česka a v Plzni otevřeli bistro. V současnosti je to zřejmě jediné šrílanské bistro v Česku, které vede kuchař ze Šrí Lanky.
„Indická kuchyně je typická tím, že skoro ve všem používá koření masala. Ve šrílanské kuchyni masala není. Vůbec nikdy,“ říká rezolutně lehce zarostlý Rango, který stojí uprostřed poměrně rozlehlé kuchyně, kterou by mu mohl lecjaký kuchař závidět.
Koření občas nedoletí
V Indii je masala ve všem, u nás nikdy, prohlašuje kuchař posledního srílanského bistra v Čechách
Koření na policích podle nápisů na sáčcích ukazuje, že většinou pochází přímo ze Šrí Lanky. „Otec má doma zahrádku, tak to někdy vozíme,“ říká solidní češtinou černovlasý muž s výraznýma očima a světlovláska Jana doplňuje, že záleží na politické situaci na Šrí Lance.
„Teď je to horší, občas nefunguje pošta a koření nedoletí. Posílá ho moje tchyně, bydlí sedm tisíc kilometrů daleko.“
Manželům se narodila před několika lety dcera Mia, kterou teď hlídá babička. Jana pracuje v bistru jenom dva dny v týdnu. „Jinak učím na Střední umělecko-průmyslové škole Zámeček kresbu. Docela to funguje. Když tu nejsem, zastupuje mě kolegyně a pracuje tu i kamarádka z Ukrajiny. Rango, máš objednávku,“ hlásí do kuchyně, ten nakládá na talíře tmavě červenou rýži, fazolky a omáčku. „To je bezlepková rýže,“ dodává kuchař a nese oběd do jídelny.
Bistro je zatím otevřené přes poledne a mezi strávníky patří zaměstnanci z okolních firem a podle Jany jsou to lidé, kteří Šrí Lanku znají.
„Šrílanská kuchyně není v Česku moc známá, ale v uplynulých pěti, šest letech létá na Šrí Lanku hodně českých turistů, docela se to rozmohlo a tak k nám chodí lidé, kteří vědí, co si objednat,“ říká Jana a vzpomíná, jak se ona dostala na ostrov v Indickém oceánu a seznámila s Rangem.
„Je to takový až trapný časopisový příběh. Nejdříve se mi líbila země, začala jsem se tam vracet, pak se mi zalíbil i Rango,“ lehce se začervená a zvážní. „Pak jsme ale stáli před rozhodnutím, jestli zůstat tam, nebo se vrátit do Čech. Ale Evropa je na tom vždycky ekonomicky líp. Navíc politická situace a převrat na Šrí Lance ukazuje, že jsme asi nevybrali špatně.“
Plzeňané poznávají blahodárné účinky slavného kimči v korejském bistru Korjo-Saram
Číst článek
Známí už zavřeli
Tohle téma ale Jana ani Rango rozebírat nechtějí a tak kuchař prohlašuje, že má rád i českou kuchyni, kterou ale nevaří. „Zelňačku, a miluju koprovku,“ prohlašuje sebevědomě a Jana dodává, že je od její maminky.
„Rango vaří i doma asi víc než já. Šrílanská kuchyně je úžasná, barevná, různorodá, zdravá. Škoda, že takových restaurací není v Česku víc.“
Jana vzpomíná, že mají v Praze šrílanského kamaráda, který provozuje restauraci kousek od Náměstí Jiřího z Poděbrad, ale Rango kroutí hlavou. „To ne, už to zavřeli.“ Dvojice ještě chvíli přemýšlí, pátrá v paměti a na internetu, a nakonec dochází k závěru, že jediné šrílanské bistro vedené kuchařem z ostrova v Indickém oceánu je v Česku zřejmě v Plzni.
