Útěk dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka z nejstřeženější věznice v zemi, z Mírova na Šumpersku, přináší s sebou i šest dní po jeho útěku značné rozpory. Policie ani vězeňská služba totiž dosud nedokázaly objasnit, odkud vrah získal věci potřebné k útěku a zda se k útěku chystal i Kajínkův spoluvězeň Martin Vlasák, který byl v době útěku Kajínka v jeho cele.

0:00 3. listopadu 2000 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Vězně Vlasáka již policie vyslechla. Nechceme však zatím sdělit nic podrobnějšího z jeho výpovědi,“ řekl dnes mluvčí koordinačního pátracího štábu policie Josef Ostřanský.

Rozporuplné verze se vyskytují hned kolem samotného způsobu útěku Kajínka. Zatímco původně vedení věznice tvrdilo, že se vězeň po překonání mříží spustil z okna po svázaných prostěradlech, později generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová upřesnila, že si vězeň vyrobil „lanovku“ a příkop věznice překonal letem. Vedení vězeňské služby pak také přiznalo, že byl v neděli v rozporu s předpisy u Kajínka další vězeň - doživotně odsouzený Martin Vlasák, který mu s útěkem pomáhal.

Druhým rozporem je také střelba, kterou se snažil strážný zastavit Kajínka při útěku. Podle některých verzí střílela stráž do vzduchu, aby zakryla svou nepozornost. Některé zdroje zpochybňovaly i čas střelby a Kajínkův útěk. Také hradecký novinář Milan Derner tvrdí, že když telefonicky hovořil s uprchlým vězněm, Kajínek tvrdil, že se po něm nestřílelo. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský však již v pondělí v Mírově novinářům řekl, že strážní pohyb uprchlého vězně zaznamenali již v okamžiku, kdy ještě na laně nebyl a vystřelili po něm bez zásahu 16 střel. Také policie dnes ČTK vyvrátila, že by strážní stříleli do vzduchu. „Ověřoval jsem si tuto informaci u štábu. Podle nábojnic, které policie našla v prostoru kolem věznice, se po vězni vskutku střílelo, a to ve směru jeho útěku. Odpovídá i doba střelby, kterou potvrdili obyvatelé Mírova,“ řekl Ostřanský.

Policisté ani vězeňská služba však dodnes nedokázaly vysvětlit, odkud se podařilo Kajínkovi nashromáždit věci, které k útěku potřeboval. Ke zjištění okolností, jak Kajínek utekl a kdo mu při tom pomáhal, odkazuje ředitel věznice Mírov Milan Kohoutek na policii a policie zase na vězeňskou službu. Zástupce krajského policejního ředitele Jiří Pščolka ve věci Kajínkova spoluvězně Vlasáka odpověděl: „Co se týče porušení předpisů, kdo, kdy a jak pochybil, zkoumá inspekce vězeňské služby. To se musíte zeptat vězeňské služby,“ podotýká.

Kajínek společně s Vlasákem přepiloval při svém útěku diamantovou šňůrou mříže a poté k sobě přivázal několik silonových vlasců. Na jeden konec upevnil matici a lano hodil z okna na zábradlí na hradbách, kde se matice omotala kolem kovové trubky. V rukavicích sjel vězeň na hradby, přelezl zábradlí, přešel přes metrovou zídku, překulil se přes kovové bodce a dopadl asi deset metrů pod mírovskou pevnost. Překážkou mu zde nebyli ani bojoví psi, kteří dříve příkop střežili. Z humánních důvodů je podle ředitele Kohoutka řada věznic před časem stáhla. Stopu Kajínka ztratili policisté u potoka, asi po 300 metrech. Rukavice a lano zůstaly jedinou stopou, kterou po sobě uprchlý vězeň Kajínek zanechal.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít