Co znamená být Čech? 'Mezi vlastenectvím a nacionalismem je tenká hranice,' varuje Kartous

Měli by se žáci základních a středních škol začít opět učit, jak bránit stát? Podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) by měl nový předmět zahrnovat základy zdravovědy, fakta o armádě a také dětem osvětlit, co to znamená být Čech.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Zrovna u ministryně Šlechtové, která je známá svou velkou náklonností k prezidentu Zemanovi, se obávám překročení tenké hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem,“ říká Bohumil Kartous | Foto: Jana Přinosilová

„Na školách už vzdělávání v této oblasti probíhá, ale systém není efektivní. Žáci a studenti nedosahují výsledků, které od nich očekáváme,“ říká Ivan Gerhát, který je manažerem projektu Příprava občanů k obraně státu známého pod zkratkou POKOS.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pro a proti o branné výchově

Mladí lidé by měli znát roli armády v bezpečnostním systému státu a její vztah k Integrovanému záchrannému systému. Vědět, proč jsme členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, co je to kolektivní bezpečnost nebo proč vojáci jezdí na zahraniční mise,“ vypočítává Gerhát. 

Výchova vlastenectví

Dopomoci by k tomu měl právě samostatný předmět. Lidé se podle Gerháta musí připravit na nejrůznější rizika a vědět, jak v krizových situacích pomoci sobě i svému okolí. „Pokud jde o výchovu k vlastenectví, tak již dnes se v hodinách dějepisu a občanské nauky učí o hrdinství českých občanů, kteří přispěli k ochraně vlasti. Tyto pozitivní vzory chceme využít,“ uvádí. 

Šlechtová se zúčastnila velitelského shromáždění armády, nechala přepracovat střednědobé cíle

Číst článek

Jedním z již existujících nástrojů je i program POKOS, v jehož rámci se konají prezentace armády ve školách a na veřejnosti. „Ročně navštívíme asi třicet škol, snažíme se žákům přibližovat poslání armády a její činnost v krizových situacích a na zahraničních misích. Je o to velký zájem, z kapacitních důvodů bohužel musíme školy odmítat,“ doplňuje. 

Zásahová jednotka v tělocvičně

Bohumil Kartous ze společnosti EDUin má ale právě k programu POKOS velké výhrady. Jeho teoretická část spadá spíše do občanské výchovy nebo základů společenských věd. „Je efektní, když do tělocvičny přiběhne zásahová jednotka v plné zbroji, ale děti bychom spíš měli připravovat na situace, do kterých se mohou dostat,“ upozorňuje. 

Na začátku by podle něj měla být hodnověrná analýza rizik, proti kterým je třeba vytvářet rezistenci, a proporčně na ně nastavit důraz ve výuce. Za nejdůležitější Kartous považuje zaměření na digitální prostor, tedy na informační manipulace a fenomén fake news. Velkou roli by měla mít i výuka zdravovědy, která by se navíc měla pravidelně opakovat. 

Vlastenectví je podle Kartouse přirozenou součástí identity v národním státě a je v pořádku ukazovat pozitivní příklad z historie. Obává se ale překročení tenké hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem. Lidé jako ministryně Šlechtová nebo prezident Miloš Zeman, který je znám svou nákloností k nacionalisticky zaměřeným proudům v ČSSD nebo SPD, prý nemusí být schopni tyto pojmy rozlišovat. 

„Ve školách bych se velmi obával možné indoktrinace i s ohledem na současný stav evropské integrace. Daleko raději bych byl, kdyby naše identita spočívala v tom, že jsme Češi a zároveň Evropané. To předávám svým dětem, a pokud by do toho škola začala nějak vstupovat, tak se tomu budu aktivně bránit,“ uzavírá Kartous. 

Veronika Sedláčková, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme