Radnice zabavila ženě v exekuci dávky v hmotné nouzi. ‚Neprokázala původ peněz,‘ tvrdila

Téměř dva a půl roku se přela matka samoživitelka s radnicí v Břeclavi o zabavené dávky v hmotné nouzi. Město proti ní v roce 2017 vedlo exekuci a zabavilo jí peníze, které chybou úřadu práce nepřišly složenkou, ale na obstavený účet. Za ženu se postavil úřad ombudsmana, radnice ale opakovaně žádosti o vrácení peněz odmítala a trvala na tom, že postupovala správně. Město otočilo až po zásahu kraje.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Správce poplatku nemá oprávnění ani možnost zkoumat, jakého původu jsou finanční prostředky na bankovním účtu dlužníka.“ | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vše začalo v červnu 2017, kdy břeclavská pobočka úřadu práce ženě poslala dávku pomoci v hmotné nouzi, konkrétně příspěvek na živobytí ve výši 6566 korun, na bankovní účet, ačkoliv ji měla poslat složenkou.

Účet ovšem o několik měsíců dříve obstavil Městský úřad Břeclav, který proti ženě vedl přibližně šestitisícovou exekuci kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad.

Peníze proto radnice zabavila, ačkoliv dávky pomoci v hmotné nouzi exekuci ze zákona nepodléhají.

První písemná žádost o vrácení peněz. | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nyní 47letá žena písemně požádala o vrácení peněz, a tudíž o obnovení svého – v tu chvíli zaplaceného – dluhu. Městský úřad ale žádost zamítl s tím, že postupoval podle platných zákonů, dlužná částka byla uhrazena a neeviduje ani žádný přeplatek.

„Stěžovatelka nerozporuje exekuci jako takovou. Tento krok (zabavení dávky) ale způsobil, že, jednoduše řečeno, neměla z čeho žít,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz právník Martin Hurych z úřadu ombudsmanky, na nějž se žena obrátila s žádostí o pomoc.

Na to ostatně v žádosti upozornila i sama žena. „Jsem matka samoživitelka a jsem na něm (příspěvku – pozn. red.) existenčně závislá,“ napsala s tím, že si je svého dluhu vůči městu vědoma a má „v úmyslu ho řešit“, ale v rámci svých finančních možností, tedy postupným splácením. S tím ovšem radnice dlouho nesouhlasila.

Spor o původ peněz

„Městský úřad Břeclav postupoval při nařízení exekučního řízení zcela podle platné legislativy. (…) Správce poplatku nemá oprávnění ani možnost zkoumat, jakého původu jsou finanční prostředky na bankovním účtu dlužníka,“ napsal v písemném vyjádření pro iROZHLAS.cz mluvčí radnice Jiří Holobrádek.

Zamítnutí žádosti o vrácení peněz. | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle Hurycha z úřadu ombudsmanky město nepochybilo samotným zabavením peněz, ale až ve chvíli, kdy je odmítlo vrátit, byť byl jejich původ prokázán.

Zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček ve své zprávě k případu napsal, že „správce daně je povinen zastavit exekuci, jakmile je prokázána povaha prostředků na účtu“.

Podle radnice ovšem žena neprokázala, že šlo skutečně o dávky pomoci v hmotné nouzi, na které se exekuční příkazy ze zákona nevztahují.

Hlavní aktérka případu původ peněz dokazovala pomocí rozhodnutí úřadu práce. Jeho břeclavské pracoviště jí nárok na příspěvek na živobytí přiznal od června 2017. Právě červnovou dávku město zabavilo.

Žena se na město obrátila přímo celkem třikrát. Ve třetím zamítavém stanovisku radnice uvádí, že potvrzení, které samoživitelka doložila, podle razítka nabylo právní moci 27. července 2017 a dlužná částka byla na účet městského úřadu připsána už 23. června 2017. „Podle městského úřadu tak stěžovatelka prokázala až původ té další, červencové, dávky,“ řekl Hurych z kanceláře ombudsmanky.

Návrh na zastavení exekuce. K prokázání původu peněz žena použila výpis z účtu a rozhodnutí Úřadu práce. | Zdroj: iROZHLAS.cz

Žena kromě rozhodnutí úřadu práce doložila rovněž výpis ze svého bankovního účtu, který měl server iROZHLAS.cz možnost prozkoumat. Inkriminovaná platba je v něm označena jako PnŽ 6/2017 (příspěvek na živobytí – pozn. red.) a odesílatelem je brněnská pobočka úřadu práce.

Od stejného odesílatele lze ve výpisu najít také například převod označený jako ŽM, tedy životní minimum, adresovaný nezletilému synovi.

Podle města měl problém primárně řešit úřad práce. Ten poté, co uznal pochybení, vyplatil následující dávku v nejbližším možném termínu – první pracovní den v červenci 2017. Dávku za červen už ale znovu vyplatit nemohl.

Zásah kraje

Městský úřad Břeclav se opíral mimo jiné i o stanovisko ministerstva vnitra. To poté, co se na něj žena obrátila, v roce 2018 rozhodlo, že úřad postupoval správně.

Zkušenost s exekucí přiznává 16 procent Čechů, říká sociolog Prokop. Ukazují to unikátní data z výzkumu

Číst článek

„Problém je, že se stěžovatelka obrátila na špatné ministerstvo, které se nemělo k případu vyjadřovat, ale předat její podnět příslušnému ministerstvu,“ popsal stanovisko ombudsmanky Hurych a vysvětlil, proč jej kancelář nebrala v potaz jako relevantní.

Břeclavská radnice v písemném vyjádření zaslaném redakci označila postup veřejného ochránce práv jako „výrazně jednostranný ve prospěch stěžovatelky“ a dodala, že „celá kauza je v zásadě zapříčiněna neplněním povinnosti stěžovatelky, tedy nezaplacením poplatku za služby, které využívá.“

Posun nastal až po zásahu Jihomoravského kraje, který se přiklonil na stranu poškozené. „Krajský úřad konstatoval, že bychom částku měli vrátit,“ řekl pro iROZHLAS.cz ve čtvrtek odpoledne vedoucí ekonomického odboru břeclavské radnice Martin Černý. Úroky z prodlení ale ženě, jak požadovala kancelář ombudsmanky, kraj nepřiznal.

Městský úřad tak podle Černého peníze, které v roce 2017 zabavil, brzy vrátí – složenkou. Nezaplacené poplatky za komunální odpad ale neodpustí. „Osobně jsme se sešli a dohodli se, že sestavíme splátkový kalendář, který bude vyhovovat finančním možnostem. Exekučně už peníze vymáhat nebudeme,“ uzavřel.

Martin Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme