Česká armáda začala zeštíhlovat
Malá a specializovaná - taková má být během tří let česká armáda. Vedení ministerstva obrany dnes zveřejnilo hlavní obrysy nové reformy, během níž armádu čeká rozsáhlá redukce sil i osob. Posilovat se budou jen některé složky, jako jsou protichemické jednotky. Škrty naopak postihnou protiletadlové vojsko, dělostřelectvo, tanky a letadla.
Ozbrojené síly totiž přišly - jak zdůraznil ministr obrany Miroslav Kostelka - nejen o dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu, ale počítalo se, že hrubý domácí produkt bude vyšší, než jsou jeho dnešní odhady. "Z toho nám vyplývá, že oproti záměrům reformy musíme během následujících tří let snížit své záměry zhruba o 21 miliard korun," upozornil dnes novináře Kostelka.
Za těchto podmínek byla koncepce představená ministrem obrany hlavně výčtem toho, co je nutné zrušit. "Musíme zrušit jednu mechanizovanou brigádu, pravděpodobně budeme mít pouze jednu tankovou rotu, musíme v pozemních silách přehodnotit programy jako byla třeba modernizace protiletadlových prostředků, musíme snížit počet provozovaných letounů L-159, musíme zrušit jednu leteckou základnu, snížíme počet vrtulníků, zrušíme letecké opravárenské základny a další," vypočítal Kostelka.
Ministr počítá s tím, že v armádě bude celkem 30.000 lidí, mezi nimi 7000 občanských zaměstnanců. Ministerstvo obrany a generální štáb se mají do 1. června 2004 sloučit a místo pěti původně plánovaných velitelství vzniknou jen dvě - v Olomouci vznikne jediné společné velitelství pozemních sil, letectva a specializovaných sil, ve Staré Boleslavi bude sídlit velitelství sil podpory.
Armáda posílí jen ty složky, které slíbila rozvíjet v rámci Severoatlantické aliance, tedy boj se zbraněmi hromadného ničení, průzkumné a sledovací systémy a vojenské zdravotnictví. Nově vznikne ředitelství logistické a zdravotnické podpory.
V ostatních oblastech bude počítat s výpomocí spojenců. Včera vláda schválila návrh na pronájem dvanácti bojových a dvě cvičná letadla od některé z členských zemí NATO. Koncem roku 2004 totiž doslouží posledních osm strojů Mig-21, které jsou ještě v provozu. Výcvik pilotů by měl přitom začít nejpozději příští rok. Podrobnosti zde.
Nezměněno zůstává i datum konce základní vojenské služby. "Reforma počítá a počítala s koncem vojenské základní služby do roku 2006. Našim cílem samozřejmě je ukončit vojenskou základní službu co nejdříve," uvedl k tomu Kostelka.
Koncepce reformy ozbrojených sil je zatím v plenkách, ministr ji hodlá předložit vládě počátkem října. Do té doby proběhne meziresortní připomínkové řízení a názory na budoucí uspořádání armády se budou tříbit i u kulatého stolu, který má uspořádat prezident republiky Václav Klaus.
Letecká základna v Čáslavi projde modernizací
Čáslavská vojenská letecká základna dnes slavnostně zahájila první etapu rozsáhlé modernizace. Je součástí programu bezpečnostních investic NATO a Severoatlantická aliance hradí 60 procent nákladů. Modernizace je naplánována po etapách do roku 2008 a celkem by měla stát téměř čtyři miliardy korun.
V první etapě se má zkvalitnit především základní vybavení letiště, například přistávací dráha, komunikační systém nebo parkovací místa pro letadla. Základna v Čáslavi je velmi zastaralá, od 50. let se do ní prakticky neinvestovalo.
Na modernizaci základny podle jejího velitele Jiřího Vernera přispělo i NATO, aby ji mohly využívat i moderní alianční letouny. "Letiště po drobných proměnách, které nastanou v prvních dvou letech, co se týče vzletů, přistání a pojíždění letadel a řízení letového provozu bude na špičkové úrovni a srovnatelné," řekl Verner.
Čáslavské letiště má asi 1500 zaměstnanců. V budoucnu by se do něj mohla přesunout i část personálu utlumované základny v Náměšti. "Uvědomuji si, že by byla škoda toho lidského potenciálu se zbavit," souhlasí Jiří Verner.
