Česko může do Evropy i s dekrety, míní diplomaté
Benešovy dekrety nejsou v rozporu s právem Evropské unie a Česká republika je nemusí před vstupem do Evropské unie rušit. Tak zní závěr analýzy ministerstva zahraničí, kterou dostal šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok. Materiál připomíná, že jde o historické akty, které dnes nemají právní účinky a které lze těžko srovnávat s evropským právem.
Dokument vznikl na žádost některých poslanců Evropského parlamentu o oficiální české stanovisko k dekretům, které v poslední době napadl vedle sudetských Němců například i maďarský premiér Viktor Orbán. Analýza české diplomacie tvrdí, že Benešovy dekrety nelze srovnávat s legislativou Evropské unie. Dekrety vznikly jako reakce na válku a jejich právní účinnost skončila bezprostředně po válce, uvádí studie, kterou má Český rozhlas k dispozici.
Materiál dodává, že právní otázky spojené s dekrety navíc nejsou něčím, co by náleželo do sféry společných zákonů Evropské unie. Dokument připomíná, že problémy jako je vyvlastnění majetku, restituce, nebo ztráta a nabývání občanství jsou něčím, co unie ponechává v kompetenci národních států. Proto analýza dochází k závěru, že Česko nemusí před vstupem do EU Benešovy dekrety rušit.
Prezident Václav Havel doufá, že se situace kolem Benešových dekretů v dohledné době uklidní. Radiožurnálu řekl, že po vstupu některých středoevropských zemí do Evropské unie očekává přesun tématu na věcnější rovinu. "Samozřejmě to nebezpečná a výbušná látka je, ale myslím si, že teď není fáze, kdyby to přerostlo ve vážné konflikty," řekl Havel. K rozvíření otázky dekretů podle něj přispívá také období voleb v těchto zemích, kdy politici operují s Benešovými dekrety jako s populistickým tématem.
