Imigranti šíří nemoc, nemůžete darovat krev, hlásí e-mail. Není to pravda, varují lékaři

Poslední Češi se v těchto dnech vrací domů z prázdninových dovolených. Pokud ale byli v Řecku nebo třeba Itálii, musí si dát měsíc pauzu od darování krve. Opatření má zabránit přenosu západonilské horečky, kterou v těchto oblastech přenášejí komáři. Českým internetem ale zároveň putuje zpráva, že omezení souvisí s imigranty, kteří přitáhli nemoc, na níž nejsou v Evropské unii léky. iROZHLAS informaci ověřil a zjistil, že jde o podvodný e-mail.

HOAX Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Profimedia | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pokud jste byli v Řecku nebo Itálii nemůžete do odvolání darovat krev, alespoň to tvrdí podvodný e-mail, který se šíří českými internetovými schránkami.

Západonilská horečka

Západonilskou horečku přenášejí komáři. K nakažení tak může dojít, i když je člověk v problematické destinaci jen jeden nebo dva dny. Lidé se proti ní nemohou bránit očkováním, a neexistuje ani léčba. Inkubační doba je 2 až 14 dní. Samotné onemocnění pak trvá 2 až 7 dní. Nemoc probíhá v 80 procentech bez příznaků. Asi u pětiny lidí se projeví horečka, bolesti hlavy, únava, nevolnost, zvracení nebo vyrážka. Ve výjimečných případech ale může dojít i k úmrtí. Z člověka na člověka se může nemoc přenést prostřednictvím krve.

„Imigranti rozšířili v těchto zemích nemoc, na kterou nejsou v EU léky. Každý, kdo byl v těchto dvou zemích, nesmí darovat do odvolání krev,“ píše anonymní autor. „Všichni, kteří do ČR zvou imigranty, by měli vědět o tom, co chtějí a co pak čeká naši zem,“ stojí v takzvaném HOAXu, tedy e-mailu, který šíří poplašnou zprávu.

Informace totiž podle primáře transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petra Turka nejsou pravdivé. A na pravdě se nezákládají ani podle přednosty transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze Martina Písačky. Češi vracející se například z Řecka, Itálie, Maďarska nebo Rumunska nesmí darovat krev pouze jeden měsíc. Opatření navíc nijak nesouvisí s migrací, důvodem je západonilská horečka.

„Západonilská horečka je infekce, která se postupně šíří Evropou od padesátých let. Jde o virové onemocnění, které bylo poprvé popsáno v Egyptě. Roznášejí ho tažní ptáci, kteří ho přenesou na komáry, kteří ho pak přenesou na lidi nebo koně,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Turek, který už na tento podvodný e-mail také narazil. Zároveň dodává, že takové omezení platí v Česku už zhruba pět let.

Text podvodného e-mailu

Přeposílám e-mail od bývalého kolegy!

Příběh, který se mi stal dnes, tj. 6. srpna 2018

V televizi ukázala množství autonehod a úrazů a upozornili na nedostatek krve v nemocnicích. Vyzvali dobrovolné dárce, aby chodili darovat krev.

Dnes 6. 8. 2018 jsem šel do nemocnice darovat krev. Rozbor krve byl v pořádku, tlak také a doktorka mi řekla, že mohu jít darovat krev. Před odchodem do místnosti se mě ještě zeptala:

„Byl jste nedávno v exotické zemi?“
„Nebyl“
„Byl jste v Řecku nebo v Itálii?“
„Byl jsem v Řecku“
„Je mi líto, ale nemůžete darovat krev“
„Proč?“
„Imigranti rozšířili v těchto zemích nemoc, na kterou nejsou v EU léky. Každý, kdo byl v těchto dvou zemích, nesmí darovat do odvolání krev.“

Takže jsem šel domů. Všichni, kteří do ČR zvou imigranty, by měli vědět o tom, co chtějí a co pak čeká naši zem.

Zdraví Tě J.

975 nakažených, 64 mrtvých

Před zvýšeným výskytem nemoci, která může v některých případech skončit smrtí, varoval v polovině srpna Státní zdravotní ústav. Počet nakažených je podle něj letos v létě neobvykle vysoký.

Jak se proti onemocnění bránit?

Lékaři doporučují chránit se před poštípáním komáry. Nosit tedy dlouhé rukávy či kalhoty a používat repelenty. Vhodné jsou také sítě proti komárům v oknech a ve dveřích nebo elektrické odpařovače v místnostech. Použít mohou lidé případně i moskytiéry.

Západonilskou horečkou se už podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí letos nakazilo zhruba 975 lidí v Evropě i mimo ni. 

Nejhorší je situace na severu Itálie, dobře na tom ale není ani Srbsko, Řecko nebo Rumunsko. Nakazili se také lidé v Maďarsku, Izraeli či Francii a jednotky případů i Rakousko, Kosovo a Slovinsko. A podle posledních informací se tři nakažení objevili také v Chorvatsku, nejoblíbenější zahraniční destinaci Čechů.

Šedesát čtyři lidí pak na západonilskou horečku zemřelo, nejvíce v Srbsku a také v Řecku, Itálii a Rumunsku. „Situace svědčí o vysoké hladině cirkulace viru západonilské horečky v postižených zemích, což může vést v následujících měsících k dalšímu nárůstu velkého počtu případů,“ uvedla v polovině srpna Hana Orlíková ze Státního zdravotního ústavu.

A dodala, že nikdo z obyvatel Česka se letos nenakazil ani nezemřel. Žádný takový případ není znám ani přesto, že na jižní Moravě podle MF DNES objevili komáři, kteří by tuto nemoc mohli přenášet. Ti se pravděpodobně nakazili od migrujících ptáků, kteří sem nemoc přenesli ze saharské Afriky.

Výskyt lidských případů západonilské horečky podle postižených oblastí EU/EEA a sousedních zemích v sezóně 2018 (ke 30. 8. 2018) | Zdroj: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Problém Chorvatska

Chorvatsko, Itálie a Řecko patří u Čechů tradičně k nejoblíbenějším zahraničním destinacím. Do Chorvatska loni podle Českého statistického úřadu vyrazilo na delší dobu 850 tisíc lidí, což bylo vůbec nejvíce. Do Itálie jich odcestovalo 636 tisíc a do Řecka 371 tisíc.  

Chcete se stát dezinformátorem? Vyzkoušejte si, jaké je to šířit falešné zprávy

Číst článek

Případů západonilské horečky je v Chorvatsku zatím hlášeno málo, pokud by se ale počet nakažených lidí zvyšoval, mohlo by to transfuzním stanicím, kam lidé chodí krev darovat, zkomplikovat život. Musely by totiž měsíc odmítat dárce krve i z této destinace.

Martin Písačka z Ústavu hematologie a krevní transfuze připouští, že by mohly nastat potíže. A stejně mluví i primářka hematologicko-transfuzního oddělení krajské nemocnice ve Zlíně Jana Pelková.

„Především v době, kdy urgentně potřebujeme některé krevní skupiny, být to mohl být problém,“ říká Pelková.

Podle Turka by to ale nebylo nic vážného. „Myslím, že bychom se s tím vypořádali. Až tak dramatický problém by to nebyl. Je to vysazení na měsíc, není to nic dlouhodobého. Dárce bychom snad přesvědčili, aby přišli darovat krev předtím, než odjedou na dovolenou,“ dodává primář transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice.

Krev bez testů na západonilskou horečku

Posouzení, zda mohou lidé z problematických destinací krev darovat, je pak v rukou lékařů jednotlivých zařízení, kteří o tom rozhodují. Pokud by dárce měl západonilskou horečku, mohla by se nemoc přenést i na příjemce jeho krve.

Muž při darování krve zatajil žloutenku, od soudu odešel s podmínkou

Číst článek

„Transfuzní oddělení nemají v tuto chvíli k dispozici testy k vyšetřování západonilské horečky. Na rozdíl od testů, které se provádí u jiných nemocí jako žloutenka B a C nebo HIV, tak na západnilskou horečku krev zatím netestujeme,“ podotýká Písačka.

Pokud by pak dárce takovou informaci úmyslně zatajil, mohl by skončit před soudem. „Existuje soudní precedens, který se týká přenosu žloutenky typu C, kdy toxikoman vědomě zapřel, že je infikovaný. A došlo k přenosu na pacienty,“ připomíná Turek.

Soud pak muže před dvěma roky v prosinci potrestal pětiměsíčním trestem vězení s podmínkou na 1,5 roku.

Dárců krve ubývá

V Česku je v současné době asi 250 tisíc registrovaných dárců krve. Postupně jich ale ubývá, méně je zejména těch, kteří se rozhodnou začít darovat krev.

Kde krev pomáhá

Nemocní jsou kvůli tomu, že krev nelze vyrobit, odkázáni pouze na dárce. Krev potřebují pacienti po těžkých úrazech, při vážných operacích, transplantacích, při léčbě otrav. Celoživotně jsou na darovanou krev odkázáni lidé na umělé ledvině nebo s rakovinou krve. Z krve se vyrábějí léky pro hemofiliky, pro léčbu poruch obranyschopnosti nebo popálenin.

Zatímco v roce 2009 bylo těchto prvodárců 61 tisíc, o šest let později to bylo již jen asi 42 500 lidí. Odborníci upozorňují, že dárců by mělo být asi o 100 tisíc víc. Chybí tak rezerva pro mimořádné situace.

Dárcem krve se může stát dospělý od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní a neužíval nitrožilně drogy.

Ženy mohou darovat krev jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárci dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají i nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu, která byla od letošního roku zvýšená na 3000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme