Zemědělci tvrdí, že se hraboši přemnožili a z Moravy se přesunuli do Čech. Chtějí výjimku na jed Stutox

Hraboši jsou znovu přemnožení, přesunuli se ale z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Zemědělského svazu České republiky a Agrární komory České republiky. Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu na hlodavce, chtějí udělení výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce.

Praha (Aktualizováno: 15:16 13. 8. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hraboš polní

Podle posledního šetření Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byl republikový průměr v červenci 695 aktivních východů z nor na hektar | Foto: Dieter TD | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0) | CC BY-NC-SA 3.0,©

Ústecký a Středočeský kraj podle svazu - i přes nedávné deštivé období - trpí suchem, které pomáhá k vytvoření podmínek pro množení hrabošů.

„Stejně jako v loňském roce se hraboš šíří především z míst, kde nalezl dostatečnou ochranu před predátory,“ dodal svaz.

Zemědělci podle předsedy svazu Martina Pýchy nedostali žádné peníze jako kompenzaci za škody, ani žádný takový příslib zatím není.

Populace hrabošů se podle ekologa na jižní Moravě zhroutila i bez jedů. ‚Někde je pokles až 90 %,’ říká

Číst článek

Podle posledního šetření Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byl republikový průměr v červenci 695 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídalo 3,5násobku takzvaného prahu škodlivosti. Proti červnu se tak četnost populací zvýšila. V těchto krajích se lokálně zaznamenal i dvanáctinásobek prahu škodlivosti, tedy 2400 nor na hektar.

Podle zástupce agrární komory Otakara Šaška jeho zemědělský podnik zaznamenal 2800 až 2900 živých nor na hektar, na každé tři metry čtvereční tak podle něj připadá jedna aktivní nora. Největším semeništěm jsou pak podle něj krajinotvorné prvky jako větrolamy, kde se půda nedá obdělávat, a pak také škarpy u silnice.

„Spoléháme na to, že se Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) pochlapí a sám povolí plošnou aplikaci v místech, kde jeho pracovníci sami napočítají desetinásobky prahu škodlivosti,“ dodal Šašek.

Pýcha se domnívá, že ÚKZÚZ nakonec vydání výjimky schválí, ústav nyní počty hrabošů podle něj zjišťuje. Ohledně míst, kde se hraboši rozmnožují, jednají svazy s kraji, aby jejich zaměstnanci mohli aplikovat jed v okolí silnic. Kraj by to stálo kolem 600 až 700 korun na kilometr silnice včetně peněz na zaplacení pracovníka na aplikaci jedu, dodal mluvčí svazu Vladimír Pícha. Podle předsedy Pýchy ale není zatím od úřadů vůle k řešení. Svaz chce také jednat o změně rostlinolékařského zákona, aby například pracovník, který chce aplikovat jed, nemusel absolvovat dvoudenní školení pro každého nového zaměstnavatele znovu a znovu.

Lucie Pytlíková z ÚKZÚZ v reakci sdělila, že ústav skutečně na výjimce pracuje. „Nyní připravujeme návrh a odůvodnění výjimky,“ uvedla s tím, že poté pošle ústav dokumenty dále ministerstvu zdravotnictví.

V červenci ústav ohlásil, že obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Uvedl to tehdy s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta.

Uhynulí zajíci a bažanti

Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát. Podle Šaška je rodenticid Stutox zbytečně démonizovaný.

Zemědělci žádají stamilionové kompenzace za kalamitu hrabošů. Kvůli mírné zimě se může opakovat

Číst článek

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území Česka. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. „U dříve prezentovaných otrav necílových organismů nebylo možno plně prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin,“ argumentovala už dříve mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.

Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Zemědělci ale museli ústav o aplikaci jedu informovat. Většinou z 1210 oznámení bylo aplikací jedu do nor v dávce do dvou kilogramů na hektar (848 případů), 117krát se pak aplikoval do nory ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar, zbytek pak právě přímo na zem rozhozem.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme