Informace z odposlechů mohou být opět zveřejňovány

Média mohou ode dneška znovu beztrestně zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to bude ve veřejném zájmu. Týká se to například údajů o korupci a další trestné činnosti politiků a jiných státních funkcionářů. Umožňuje to novela trestního řádu změkčující takzvaný náhubkový zákon, která nabývá účinnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mobilní telefon (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka stock.xchng

Norma v zásadě zachovává dosavadní pravidlo, podle kterého média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních kauz. Výjimku zavádí pouze v případě, kdy převáží veřejný zájem na zveřejnění takové informace nad ochranou soukromí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O ‚náhubkovém zákonu‘ mluvil na Radiožurnálu Nikola Bojčev

Na druhou stranu ale novela trestního řádu zvyšuje pokuty za neoprávněné zveřejnění detailů z trestních spisů, a to z jednoho milionu korun až na 5 milionů. A nebo až 5 let vězení.

„Takzvaný veřejný zájem u nás ale není příliš definován. Měl by ho v příslušných případech definovat soud. To, jak bude zákon vykládán, tedy jestli uvolní situaci a odstraní rizika, která obsahovala jeho dosavadní forma, se teprve dozvíme,“ říká Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů a zahraniční redaktor Hospodářských novin.

Podle něj při definování veřejného zájmu platí jednoduchá zásada: „Osoby, které dobrovolně vstupují do veřejného života, tedy politici, případně vysocí státní funkcionáři, mají sníženou ochranu soukromí ve srovnání s takzvanými normálními obyvateli. Veřejným zájmem se rozumí ta informace, která je spojena s výkonem funkce nebo může výkon funkce nějakým způsobem ovlivnit. To jsou právě odposlechy z trestních řízení, výsledky policejního sledování. A nemusí to být jen sledování. Důležitá je i informace, pokud je někdo důvodně podezřelý z toho, že je zapleten do případu korupce. Taková informace je nepochybně veřejným zájmem.“

Takzvaný náhubkový zákon platí už dva roky. Jeho hlavním cílem byla ochrana obětí před nežádoucí medializací. Výslovný zákaz zveřejňování odposlechů tam poslanci vměstnali až při projednávání ve sněmovně. Za to si vysloužili kritiku jak médií, tak mezinárodních organizací. Podle některých šlo o porušení ústavního práva na svobodu projevu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změkčení takzvaného náhubkového zákona mluvil na Rádiu Česko Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů

Za zmínku určitě stojí některé případy, ve kterých hrály odposlechy důležitou roli. Zveřejnění policejních odposlechů vrhlo světlo třeba na aktivity dnes už mrtvého podnikatele Františka Mrázka a jeho sítě mezi českými politiky. Odposlechy hrály důležitou roli taky kolem korupce ve fotbale nebo z poslední doby kauza Kristiny Kočí a situace ve Věcech veřejných.

Martin Drtina, Patricie Polanská, Nikola Bojčev, pir, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme