Kvůli radaru ČSSD a KSČM prosadily návrh na změnu ústavy
O umístění amerického radaru v Brdech by mohli rozhodovat přímo lidé. Sněmovna dnes totiž v prvním čtení schválila opoziční návrh ústavního zákona o referendu k této otázce. Předlohu sociálních demokratů a komunistů teď posoudí sněmovní výbory. Její budoucnost v dolní komoře ale vůbec není jistá.
Otázka referenda se ve sněmovně neprobírala zdaleka poprvé. Stejně jako dříve i tentokrát možnost plebiscitu poslance rozdělila. Největším odpůrcem referenda je ODS.
Podle občanského demokrata Jana Vidíma by měl o radaru rozhodnout parlament. "O této velmi specifické otázce národní bezpečnosti je naopak povinností politiků, aby přijali rozhodnutí," zdůraznil Vidím.
Také předseda legislativní rady vlády, lidovec Cyril Svoboda vidí v prosazování referenda alibismus. "Já si myslím, že mají být poslanci a senátoři stateční a mají říct jasně, jaký je jejich názor, neschovávat se takzvaně za vůli lidu v této zásadní otázce," doplnil Svoboda.
S tím nesouhlasí opozice. Jenže aby bylo možné ve třetím čtení zákon schválit, je k tomu potřeba třípětinová většina poslanců, kterou ale ani jeden z táborů ve sněmovně nemá.
Sociální demokrat Lubomír Zaorálek proto říká, že o věci se bude ještě jednat. "Věřím, že například Strana zelených povede s námi dále debatu. Já si myslím, že jsme schopni se s nimi v dalším čtení v řadě věcí dohodnout," uvedl Zaorálek.
To ale vylučuje šéfka klubu zelených Kateřina Jacques. Současný návrh totiž podle ní nemá šanci projít, a proto její strana přijde s vlastním návrhem o celostátním referendu. "My se snažíme teď získat podporu pro náš návrh, přesvědčujeme koaliční partnery, že je to cesta správná," podotkla Jacques.
Podle miniankety mezi obyvateli, který provedl Radiožurnál, se naprostá většina lidí vyslovila pro konání referenda. Důležité přitom ovšem je, aby vláda důkladně o radarové základně občany informovala.
