Máme pilotku, pyrotechničku, příslušnici Hradní stráže. Vojačky najdete všude, říká první česká generálka

Před více než půl rokem, 8. května 2017, byla jako první žena v historii české armády povýšena do hodnosti generála Lenka Šmerdová. Ta byla také první českou plukovnicí. Čím si to zasloužila? „Asi svým plněním povinností,“ řekla v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První česká generálka Lenka Šmerdová | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Už je to víc než půl roku od vašeho povýšení. Změnilo se pro vás něco? Došlo k nějakým změnám ve vaší práci?
Myslím, že se toho změnilo docela dost. Přibyly nové úkoly, nová setkání, člověk se musí zorientovat v novém, trochu se sžít s novým prostředím i s novou hodností.

Změnil se nějak váš osobní život? Poznávají vás třeba lidé na ulici?
Myslím, že osobní život ne. Snažím se, aby rodina nepocítila nějaké zásadní změny. Občas člověk někam dobíhá na poslední chvíli, třeba do divadla nebo podobně, ale myslím si, že mám doma své spolehlivé, kteří mi i leccos odpustí.

Historicky první žena ve velení české armády. Navrhnu jmenování generálky, napsal Stropnický

Číst článek

A s tím poznáváním, myslím si, že nejsem žádná celebrita, ale pár takových setkání, že mě někdo třeba zpovzdálí okukoval - ale spíš možná, když jsem šla v uniformě anebo když jsem byla u vojenské budovy - a přišel a zeptal se, jestli náhodou nejsem… A když jsem řekla, že jo, tak to byla velmi milá setkání, lidé se zajímali a většinou to končilo tím, že mi vyjádřili podporu, což bylo velmi vřelé.

Vy jste nejen první ženou v hodnosti generála, ale byla jste také první plukovnicí. Napadlo vás tehdy, když jste se stala plukovnicí, že byste to mohla „dotáhnout“ až na generála? Přece jen z plukovníka na brigádního generála to už tak daleko není.
Je sice pravda, že to není daleko, ale pro mě i jmenování do hodnosti plukovnice bylo tenkrát úplně nečekané a bylo to velkým překvapením. Nikdy jsem to ve svém životě neplánovala, nedávala jsem si ve své vojenské kariéře mety: budu plukovníkem, budu generálem. Nicméně asi svým plněním úkolů, svým plněním povinností jsem do té hodnosti byla ustanovena. A to, že bych někdy měla být generálem, mě ani ve snu nenapadlo.

Když ministr Martin Stropnický (ANO) v polovině března napsal na twitteru, že chce jmenovat první ženu generálem, věděla jste tehdy, že myslí vás?
Ne, tenkrát na začátku vůbec ne, protože plukovnic je nás několik a samozřejmě jsou určitá kritéria, která si pan ministr i náčelník generálního štábu stanovili. Tenkrát mě to určitě nenapadlo.

Kdy jste se to tedy dozvěděla?
To, že jsou nějaké úmysly, jsem se třeba dozvídala z tisku, kdy kolegové říkali: „Hele, tam něco píšou.“ Ale spíš jsem tomu nevěnovala až takovou pozornost, bylo to v době, kdy jsme měli spoustu úkolů, protože se připravoval nástup nových vojáků. A oficiálně jsem se dozvěděla, že mě chce náčelník generálního štábu navrhnout, až přímo u něj, když si mě pozval na pohovor.

Vaše povýšení musela potvrdit vláda a samozřejmě prezident jako vrchní velitel branné moci. Bála jste se, že to někdo zamítne, že by to nevyšlo?
Ne, vůbec. Vy jste se ptal na začátku. Když člověk nemá žádné očekávání, tak se nemá čeho bát. Měla jsem svoji práci, nábory byly součástí mého vojenského života už hodně, hodně dlouho. Mám tu práci ráda a nic by se pro mě vůbec nezměnilo, kdyby to nevyšlo.

První česká generálka studovala politickou akademii Klementa Gottwalda. V životopise to zamlčela

Číst článek

Ozvaly se i hlasy proti vašemu povýšení. Třeba členka sněmovního výboru Jana Černochová (ODS) tehdy řekla, že jste povinný generálský kurz absolvovala na poslední chvíli a nikdy jste nebyla ve velitelské funkci. Co říkáte na tuto kritiku?
Asi bych řekla, že věřím, že svou prací přesvědčím všechny, že ta volba byla správná, a chci pro to udělat všechno.

Hodně se také probíralo vaše studium na bratislavské Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda. Do životopisu jste neuvedla tuto skutečnost. Napsala jste, že jste studovala vojenskou pedagogickou školu, což je její dnešní název. To byl nějaký záměr?
Nikdy jsem takovou informaci nezamlčovala a ani v tomto případě bych ji nikdy nezamlčela, protože to bych byla sama proti sobě. Nicméně v životopisech, tak jak se správně píšou, se píše rok ukončení studia a název, jak se škola jmenuje, když školu ukončujete. Takže jsem tam napsala, jak se ta škola nazývala v době mé promoce, v době státnic. Takže jsem nikdy nelhala. O tom, že jsem absolvovala Bratislavu, jsem vždycky hovořila na rovinu.

První česká generálka Lenka Šmerdová | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: Český rozhlas

Ženy v armádě

V rozhovoru pro iDnes.cz jste řekla, že postavení žen v armádě se výrazně zlepšilo. Lze tedy říci, že muži a ženy v armádě jsou rovnoprávní a mají stejné příležitosti?
Dovolím si to zhodnotit, protože už v armádě působím nějakou dobu, přes 30 let, tím nechci úplně odhalovat svůj věk jako žena, ale každý si to asi dokáže spočítat. Když jsem se zajímala o vstup do řad armády, tak podmínky byly jiné. Tenkrát ženy nemohly studovat ani na střední škole, vysoké školy jim byly uzavřeny. Takže jediná cesta byla přes specializované jednoroční kurzy, které jsem absolvovala. Byla to konkrétně spojovací škola protivzdušné obrany státu.

Takže už i možnosti vstupu do armády byly tenkrát jiné, ženy se v armádě vyskytovaly ojediněle. Nicméně postupem času jsme dostaly větší prostor a díky tomu, jak jsme se osvědčily a jak k té práci přistupujeme, myslím, že armáda je jednou z institucí, kde rovnoprávné postavení mužů a žen je markantní.

Historický okamžik. Česká armáda má první ženu v hodnosti generála, Zeman také povýšil čtyři veterány

Číst článek

Na jakých pozicích ženy v armádě slouží?
Řekla bych, že byste nás našel téměř na všech pozicích. Samozřejmě jsou oblasti, které jsou nám ženám bližší i vzhledem k tomu, co ženy v civilním školství studují. Kdybych to shrnula, je to logistika, administrativa, zdravotnictví, ale v podstatě dnes, jak jsem řekla na začátku, ženu najdu všude. Máme pilotku, máme pyrotechničku, máme příslušnice Hradní stráže. Takže s ženami se potkávají lidé opravdu v širokém spektru.

A co se týká toho rovnoprávného postavení, myslím si, že pokud žena chce a splňuje to, co je pro danou funkci požadováno, má možnost být do té funkce i ustanovena. Tam není rozdíl, jestli je to muž nebo žena, nemáme funkce označené: toto je pro ženu, toto je pro muže. Myslím, že o tom svědčí i to, že je úplně stejné hodnocení muž, žena, i to platové. A to je velmi důležité.

Vy jste řekla, že jsou ženy prakticky všude. Nemáme ale pilotku, která by létala na nadzvukových letounech JAS-39 Gripen, a ani u jedné z nejelitnějších jednotek české armády u 43. výsadkového praporu nejsou ženy v bojové službě. Myslíte si, že se někdy i do těchto jednotek dostanou?
Máte pravdu. V bojové službě nejsou. Nicméně v podpůrných jednotkách jsou a výcvik také absolvují, ne v plném rozsahu. Nicméně absolvují výsadkovou přípravu a jiné. Jestli jednou žena bude v nějaké bojové pozici, ukáže možná čas.

První česká generálka Lenka Šmerdová | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: Český rozhlas

Česká armáda patří dlouhodobě na páté místo v rámci Severoatlantické aliance v počtu žen v armádě. Proč podle vás trvalo tak relativně dlouho, než se první žena stala generálkou?
Myslí, že armáda je obrazem společnosti. V poslední době jsou na pozici manažerek, ředitelek a jiných prestižních pozic ženy vidět více, než tomu bylo dříve. A to samé i v armádě. Určitě bylo asi potřeba mít vhodnou pozici, vhodného kandidáta.

Vidíte v armádě jinou ženu, která by po vás mohla být v blízké době druhou generálkou?
Myslím si, že v armádě je spousta žen, které by mě mohly na této pozici vystřídat.

Myslíte si, že v dohledné době se česká armáda vyrovná třeba té norské, kde žena velí letectvu, nebo že se žena brzy stane náčelnicí generálního štábu?
Netroufám si být Libuší, ale nic není nemožné.

Armáda jako nejdůvěryhodnější instituce

Ministr Stropnický o vás řekl: „Díky jejímu úspěšnému vedení náborů řady Armády ČR rozšířily tisíce nováčků. Její úspěšná práce v této oblasti je viditelná zejména v období posledních tří let, kdy se úspěšně daří přijímat nové vojáky, přestože je na českém trhu práce vysoká konkurence a minimální nezaměstnanost.“ Náčelník generálního štábu armádní generál Josef Bečvář na úterním setkání velitelů řekl, že jen letos bylo do armády přijato 2170 vojáků a naplněnost jednotek je 83 procent. Jak se vám to při současné situaci na trhu práce, kde je velký nedostatek lidí, podařilo?
Především se to nepodařilo jenom mně, ale týmu, který na tom pracuje. Myslím si, že je to především odrazem toho, že armáda se na trhu práce prezentuje jako odpovědný, spolehlivý, ale především atraktivní zaměstnavatel, kde lidé, kteří se rozhodují, kde zakotvit, o armádě přemýšlí. Nicméně bych řekla, že v poslední době nám pomáhá i to, že armáda působí jako nejdůvěryhodnější instituce v rámci České republiky.

Armáda si po roce 2020 pořídí bojové drony. Dosud vlastní jen průzkumné stroje

Číst článek

A hlavně se snažíme nabízet a představovat armádu takovou, jaká opravdu je. Nic nezkrášlovat, nic nebarvit. A vzhledem k tomu, že výsledky, které armáda dosahuje jak doma, tak při misích, při službě v zahraničí, jsou hodně viditelné, tak mladé lidi láká poznat a dokázat si, že mají na něco, kde je potřeba vložit hodně svého úsilí, někdy bych řekla i sebezapření, a pokořit svoje vlastní mety a stát se vojákem, ať už u dělostřelců nebo protiletadlovců nebo, právě jak jste vzpomenul, výsadkářů. Myslím si, že u kluků, ale i u děvčat na to nesmíme zapomenout, tady ty snahy jsou.

Ale není to opravdu tak jednoduché, že by se lidé jen tak hlásili. Samozřejmě se proto musí udělat spousta činnosti. Máme rekrutační střediska a pracoviště po celé republice, snažíme se kontaktovat a představovat armádu jak ve školách, na úřadech práce, ve sportovních organizacích. Během roku pořádáme spoustu náborových aktivit, kde představujeme vojáky, techniku, ale samozřejmě s sebou přivedeme i veterány, kteří dokážou o svých zkušenostech velice poutavě vypovídat. A to všechno je činnost setrvalá a nikdy nekončící.

Češi nejvíc věří armádě a policii, nejméně církvím, tisku a neziskovým organizacím

Číst článek

Včera (rozhovor byl natáčen v pátek 1. prosince) náčelník generálního štábu předal rekrutérům nová vozidla, čímž jsme chtěli upoutat pozornost právě proto, že křižují republiku sem a tam. Prezentují naše internetové stránky a personální poradenskou linku, kam může každý zavolat a zjistit, co armáda nabízí a za jakých podmínek. A myslím si, že máme toho připraveno ještě víc. Po novém roce bychom chtěli zpustit novou tvář webových stránek tak, aby byly té generaci, která se rozhoduje o volbě povolání, uživatelsky příjemné, aby byly hlavně moderní a tak dále.

Generál Bečvář také řekl, že příští rok počítáte s přírůstkem 2000 nových rekrutů. Myslíte si, že je to reálné číslo, že se vám to podaří?
Uděláme pro to všechno, co bude v našich silách, ale samozřejmě situace je pořád horší, protože nezaměstnanost je téměř zanedbatelná. A hlavně o zájemce, kteří chtějí sloužit v ozbrojených složkách, nás usiluje víc. Je to policie, je to vězeňská služba, samozřejmě hasiči. Všichni máme zájem o stejného člověka: mladého, který je schopen se vzdělávat, který je připraven pokořit mety, jak jsem už říkala na začátku.

V armádě v současnosti chybí určité profese. Jaké to jsou?
V současné době bychom rádi uvítali víc zájemců o místa řidičů s řidičským oprávněním skupiny C, kuchařů, operátorů ve všech druzích vojska, samozřejmě nám chybí letečtí mechanici, ale také lékaři.

To jsou většinou profese týlového zabezpečení. Nejedná se o službu „v první linii“. Myslíte si, že chybí právě proto, že nejsou tak atraktivní? Přece jen člověk, který chce sloužit v armádě, chce asi spíš bojovat a ne vařit.
Začala bych asi tím, že nabíráme i bojovníky, střelce, kulometníky a další. Akorát zájemců na tyto pozice máme relativně dost. Jmenovala jsem ty, kterých se nám jich nedostává. Ale ono je to odrazem společnosti, to, co dneska produkuje školství, chybí elektrospecialisté, strojaři a tak podobně. Ale to ve všech oblastech u nás.

První česká generálka Lenka Šmerdová | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: Český rozhlas

A co se týká týlových profesí, myslím si, že v armádě jsou důležité všechny pozice. Žádná pozice v armádě není zbytečná a ani by neměla být podceňována, protože na každou se musí voják svým způsobem připravovat. Nelze říci: když absolvuju nějaký základní výcvik, tím jsem bojovníkem.

Ne, to je startovací linie a pak se stává, že absolvují další odborné i jazykové kurzy, a to jak doma, tak v zahraničí, protože jsme členem NATO. Takže je to celoživotní příprava. A kdybych vzpomenula toho kuchaře, tak potřebujeme kuchaře ke 43. výsadkovému praporu a tam oni i absolvují výsadkovou přípravu.

První česká generálka Lenka Šmerdová | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: Český rozhlas

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme