Ministerstvo zdravotnictví plánuje proměnu psychiatrické péče. Otevře ambulantní centra
Česko změní systém psychiatrické léčby. Stát chce přesunout větší část služeb do terénu. To bude znamenat méně hospitalizací, méně lůžek a víc zařízení, do kterých budou pacienti docházet z domova. V Brně, Přerově, Chomutově nebo v Praze už fungují Centra duševního zdraví, která mají postupně vznikat i v dalších městech.
Více než půl milionu lidí v Česku bojuje s duševním onemocněním. Stát plánuje v průběhu příštích let úplně změnit dosavadní systém v léčbě. Podpoří vznik Center duševního zdraví. Středisek, kde odborníci pomáhají lidem s duševními poruchami, je v Česku jen několik, do budoucna jich bude celkem 30.
Centra duševního zdraví jsou pro ty, kteří mají chronické psychické poruchy - trpí schizofrenií, bipolární poruchou nebo obsedantně kompulsivní poruchou.
Dlouho očekáváná změna
Mezi zaměstnanci budou i terénní pracovníci, kteří nemocným lidem pomůžou například s řešením dluhů. Podpora center duševního zdraví je prvním krokem v plánované přeměně systému léčby duševních chorob u nás, říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
„Psychiatři už delší dobu volají po změně jako takové. Je třeba udělat zásadní změny, nicméně si to vyžádá delší časové období.“
Petr Žižka (ředitel Psychiatrické nemocnice v Dobřanech)
„Projekt vítám, protože to péči rozšíří. Teď je rozptýlená, anebo zcela chybí, takže se péče bude moci dostat blíž pacientům. A navíc bude rozšířená o přímý kontakt s pacienty, kdy za nimi terénní pracovníci budou moci i jezdit. Jen se obávám, že to zatím není zcela připravené. Chybí dostatečně erudovaný personál,“ dodává Petr Žižka, ředitel Psychiatrické nemocnice v Dobřanech.
Pan Koštál, který trpí schizoafektivní poruchou už do jednoho ze zavedených center chodí: „Centrum mi pomáhá tak, že když jsem v nějakém propadu, tak si tam můžu dojít, můžu to konzultovat,“ zmiňuje výhody centra.
Ambulantní složka
„Centra duševního zdraví jsou ambulantní složkou, kde se v jednom zařízení nachází psychiatr, psycholog, terapeuti. Když pacient opustí nemocnici, tak má tyto lidi na jednom místě, a dále tam jsou terénní pracovníci, kteří za ním jezdí domů a můžou mu tu pomoc poskytovat a nabízet,“ objasňuje Žižka.
Kromě výstavby a provozu center, bude stát v příštích letech také rekonstruovat léčebny a lůžková oddělení. Jak vysvětluje Prymula, část peněz půjde z dotací: „Celková dotace, která nejde jen na tato centra, je poměrně vysoká - 2,3 miliardy korun.“
Důvod pro invalidní důchod
V Česku neexistuje povinnost léčby duševního onemocnění, pokud není pacient nebezpečný okolí nebo sám sobě.
Ze statistik Ústavu zdravotnických informací vyplývá, že duševně nemocných lidí v Česku přibývá. Zatímco v roce 2013 jich bylo zhruba 650 tisíc, předloni to bylo už o osm procent víc. Duševní choroba a psychické potíže jsou teď druhý nejčastější důvod odchodu do invalidního důchodu. „Je zapotřebí dodat, že duševní onemocnění jsou nejrychleji rostoucí příčinou přiznání invalidního důchodu. To znamená, to že jsou teď druhé je jedna věc, ale je tu trend, že budou brzy první,“ říká Petr Winkler z Národního ústavu pro duševní zdraví.
Západní země začaly s přeměnou systému léčby duševních nemocí už před mnoha lety, Česko začne první výrazné kroky dělat až letos. Podle odborníků půjde o práci na desetiletí - výsledkem má být méně pacientů v nemocnicích a víc terénních služeb.
