Vláda ustála hlasování o nedůvěře. Předcházela mu více než sedmnáctihodinová debata

Kabinet premiéra Andreje Babiše z ANO čelil a ustál na středečním a čtvrtečním jednání sněmovny hlasování o nedůvěře. Ve čtvrtek kolem půl páté ráno hlasovalo pro jen 85 poslanců, potřeba přitom bylo 101. Opozice se snažila kabinet svrhnout hlavně kvůli návrhu unijní auditní zprávy ohledně Babišova střetu zájmů. Ve sněmovně proběhla mnohahodinová debata, kterou iROZHLAS.cz sledoval online.

Sledovali jsme online Praha (Aktualizováno: 4:20 27. 6. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš během svého projevu ve sněmovně | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Opoziční strany ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové a nezávislí sesbírali 66 podpisů ke svolání středeční schůze, na které se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě v čele s premiérem Andrejem Babišem. 

Ke svržení kabinetu ale chyběl dostatek hlasů. Pro nedůvěru muselo zvednout ruku 101 z 200 poslanců dolní komory. Pro návrh nakonec hlasovalo jen 85 poslanců.

Ve čtvrtečních ranních hodinách, v den ročního výročí od svého jmenování, tak menšinový kabinet ANO a ČSSD hlasování o nedůvěře přečkal.

Důvěru v pokračování kabinetu již v úterý vyslovil prezident Miloš Zeman. „Věřím, že tato vláda s vysokou pravděpodobností vydrží do konce volebního období. Už proto, že toho 2,5 roku není tak dlouhá doba,“ uvedl.

Několikahodinová debata

Vládní ČSSD současně řešila situaci kolem jejího kandidáta na ministra kultury Michala Šmardy. Nakonec její předseda Jan Hamáček oznámil, že sociální demokraté vládu podpoří.

Hamáček: Prezident kategoricky nevyloučil jmenování Šmardy místo Staňka. Chce dál vyjednávat

Číst článek

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve vztahu k holdingu Agrofert podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) v podstatě postupoval v souladu s českým zákonem o střetu zájmů.

„Pan premiér se podle toho zachoval, to znamená, že v podstatě postupoval od nabytí účinnosti zákona o střetu zájmů v souladu s tím zákonem a majetek převedl do svěřenských fondů,“ řekla Benešová. „Mám za to, že učinil zadost českému právu a není co vlastně řešit,“ poznamenala.

Své kroky v úřadu obhajoval i ministr kultury Staněk, který podal demisi. Ve sněmovně se vyjádřil i na téma svého odchodu: „Jasně jsem řekl, že když nebudu mít podporu své strany, podám rezignaci. To jsem napsal a předal. Pan prezident nepřijal moji demisi, na to má právo. Teď jsem odvolán a je věcí orgánů, aby rozhodly. Zcela rozhodně nejsem ministr kultury v demisi, byť se o to mnohá média snaží,“ uvedl na svoji obhajobu Staněk.

Dva problematické audity

Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vládě především kvůli předběžným výsledkům dvou auditů Evropské komise, které poukazují na střet zájmů premiéra Babiše při čerpání dotací z Evropské unie.

Konec vlády si přeje necelá polovina Čechů. Pokud by padla, chtějí dvě třetiny lidí předčasné volby

Číst článek

Podle prvního návrhu auditu, jehož anglická verze doputovala do Česka už koncem května, Babiš ovládá dva svěřenské fondy a skrze ně pak kontroluje skupinu Agrofert, jak již dříve informoval server iROZHLAS.cz.

Firmy, které Babiš do svěřenských fondů vložil v únoru 2017, by tak mohly vracet stamilionové dotace. Evropská komise totiž došla také k závěru, že všechny dotace udělené koncernu Agrofert od 9. února 2017, kdy vstoupil v platnost český zákon o střetu zájmů, nejsou v souladu s národním právem.

Babiš uvedl, že neporušuje české ani evropské zákony. A žádné dotace podle něj nebude muset Česko vracet. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka pak sdělil, že koncern se v oblasti dotací vždy řídil platnými pravidly.

Druhý návrh auditní zprávy Evropské komise se týká Babišova údajného střetu zájmů a zemědělských dotací v Česku. Státní zemědělský intervenční fond proto zatím pozastavil část dotací jak pro Agrofert, tak pro firmy spojené s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem z ČSSD.

VIDEO: Audit je velice pochybný, považuji ho za útok na Česko, prohlásil Babiš ve sněmovně

Číst článek

Nedůvěra jen pro vládu Topolánka

Babišova vláda ze středy na čtvrtek čelila druhému takovému hlasování, to první ustála loni v listopadu. Pro vyslovení nedůvěry tehdy zvedlo ruku všech 92 opozičních poslanců. Kabinet podpořilo 90 poslanců z ANO a z KSČM, která vládu toleruje.

Tři zákonodárci těchto uskupení byli omluveni, stejně jako dva sociální demokraté. Zbývajících 13 přítomných zákonodárců ČSSD opustilo před hlasováním jednací sál. Vládě tento postoj při hlasování neuškodil, sociální demokraté se gestem chtěli distancovat od Babišových kauz.

Jak těžké je vyslovit nedůvěru vládě? Ze třinácti pokusů uspěl zatím jediný

Číst článek

Podnětem pro vyvolání hlasování byla skrytě natočená reportáž serveru Seznam Zprávy s premiérovým synem Andrejem Babišem mladší. Obvinil v ní otcovy spolupracovníky, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na Krymu. Premiér to ale odmítl. Syn podle něj trpí schizofrenií, musí se léčit a být pod dohledem.

Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. Sněmovna v roce 2009 vyjádřila nedůvěru vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Premiérem byl tehdy Mirek Topolánek z ODS a Česko v té době předsedalo Evropské unii.

Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly na podzim 2017, kdy Babišovo hnutí ANO získalo 29,64 procenta hlasů a s velkým náskokem zvítězilo. Druhá ODS dostala 11,32 procenta hlasů.

Nedůvěra vládě v zákonech

  • Ústava: článek 72
    (1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
    (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
  • Ústava: článek 73
    (2)Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.
    (3)Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.
  • Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu sněmovny: § 84
    Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi sněmovny.
  • Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu sněmovny: § 85
    (1) O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen.
    (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
    (3) Odepře-li sněmovna vyslovit vládě důvěru nebo jí vysloví nedůvěru, oznámí to předseda sněmovny prezidentu republiky.

Anna Kottová, cha, bej, dok, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme