Protestům proti Zemanovi se věnují i média v Německu, Polsku či Británii
Protestů proti českému prezidentovi Miloši Zemanovi během včerejších oslav výročí sametové revoluce si všímají i zahraniční média. Pozornost jim věnují Němci či Poláci, jejichž prezidenti se oslav také účastnili, ale třeba i Britové.
Asi největší ohlas měly pražské protesty v Německu. Píše se o nich téměř v každém německém deníku. Může za to zejména incident s házením vajec na českého prezidenta, z nichž jedno zasáhlo i německou hlavu státu Joachima Gaucka.
Televize N-TV cituje mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka, který tvrdí, že Joachim Gauck byl po zásahu vejcem otřesen. Zároveň doplňuje vyjádření německé strany, podle níž se prezidenta dotkl jen malý kousek skořápky.
K incidentu došlo při odhalování pamětní desky v Praze na Albertově. Slavnostního aktu se kromě českého a německého prezidenta účastnily ještě hlavy států Slovenska, Polska a Maďarska.
Sám Gauck incident okomentoval už krátce poté, co se stal, pro německou televizi ARD. Šlo podle něj o „kritický projev vůči někomu z politického života, který ale ví, že coby prezident nestojí mimo kritiku“. Všiml si však také, že jeho a ostatní prezidenty nechal dav mluvit.
„Tak to prostě někdy v demokracii chodí, ne vždycky je to mírumilovné a přátelské,“ dodal Gauck.
Die Welt si na své stránky vybral fotografii Gaucka, který se drží za tvář, ovšem incident jenom zmiňuje. Věnuje se hlavně oslavám a setkání prezidentů visegrádské čtyřky.
Deník Rheinische Post se k události staví poněkud kriticky. Označuje to za nehezký konec oslav pádu komunismu.
Na druhé straně list Der Spiegel píše o tom, že Češi měli mnoho důvodů, proč se na prezidenta zlobit. Zmiňuje třeba jeho kontroverzní vystoupení ve vysílání Českého rozhlasu.
Noviny si stejně jako řada dalších všímají také toho, že se Zeman Gauckovi za vajíčko omluvil se slovy, že původně bylo určeno pro něj.
Incident zaznamenala i polská média. Ta si všímají třeba toho, že na rozdíl od Zemana sklidil polský prezident Bronislaw Komorowski za svůj projev v Praze velký aplaus.
„Naše solidarita patří těm, kteří za svobodu ještě bojují,“ prohlásil mimo jiné v Praze Komorowski. Jmenovitě pak jako příklady uvedl Ukrajinu, Moldávii a Gruzii, tři země, které chtějí směřovat na Západ.
Sobotka: Zeman a demonstranti proti němu si nemají co vyčítat
Číst článek
Polská média popisují, že souhlasný aplaus přerušil řeč polského prezidenta na půl minuty a bylo slyšet výkřiky „Poslouchej, Zemane“.
Také Britové věnovali oslavám v Praze pozornost. Televize BBC vysílala zpravodajství z centra Prahy několikrát za sebou. Popisovala, že demonstranti nesouhlasí se Zemanovým postojem k Rusku, který je podle nich až moc přátelský.
Všímá si toho třeba britský Guardian, kde v diskusi pod článkem o pražském výročí rychle přibylo několik desítek komentářů, a fotografie červených karet pro českého prezidenta se objevily i na stránkách listu Financial Times.
Politolog Michael Romancov předpokládá, že událost se bude v souvislosti s Českou republikou v zahraničí připomínat, ale jen po omezený čas.
„Česko není tak významný aktér mezinárodních vztahů, aby se tomu, co se včera v Praze stalo, nějakou dlouhou dobu věnovala pozornost,“ poznamenal Romancov.
Událost samotnou pak nepovažuje za až tak výjimečnou. „Obecně bych řekl, že v dnešní Evropě nebo v dnešním světě až na výjimky politici prostě čas od času něčemu nepříjemnému čelí. Já si nedovedu představit, že by člověk, který toho má tolik za sebou, jako třeba Joachim Gauck, z toho měl být nějakým způsobem jaksi vykolejen,“ řekl politolog.
V této souvislosti připomněl také protivládní protesty v Maďarsku. „Včera byly v Budapešti rozsáhlé protiorbánovské demonstrace, které koneckonců měly něco společného i s tou Prahou, protože se jednalo opět o vymezení se vůči Rusku,“ dodal Romancov.
