Matematik Levínský: Otevírání klubů je naprosto předčasné, ale pokles epidemie by nemělo ohrozit

V pondělí 31. května se otevřely vnitřní prostory restaurací, ale i sauny, wellness a kluby nebo herny. Povinnost testů zůstala. Vláda původně deklarovala pomalejší uvolňování opatření, kabinet ale reagoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Prudké rozvolnění naštěstí přišlo dostatečně pozdě na to, aby nebylo nebezpečné, hodnotí matematik a ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle René Levínského je současné uvolnění předčasné, nebezpečné ale s největší pravděpodobností nebude | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Podařilo se solidně dobrzdit. Rychlost očkování je tak vysoká, že i když se otevře, tak by to nemělo pokles epidemie ohrozit, jen zpomalit. Stále ještě lidé omezují své kontakty,“ vysvětluje Levínský.

Přehrát

00:00 / 00:00

René Levínský: Velké rozvolnění pokles epidemie neohrozí. Otevírání nočních klubů je ale předčasné

„Otevírat noční kluby je v této chvíli sice naprosto předčasné, ale pokud nejsou naši politici schopní napsat pandemický zákon tak, aby bylo možné noční kluby uzavřít, tak co naděláme.“

Jádrem sváru mezi omezovanými podnikateli a vládou se stal pandemický zákon. „Počítalo se s tím, že uzavírky restaurací, koncertů a čehokoliv dalšího se budou moct dělat jen v nouzovém stavu. Ten si ale vláda nedokázala vyjednat a dělala úkroky jako zákaz přítomnosti veřejnosti,“ připomíná prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„To bylo v rozporu se zákonem a opakovaně jsme o tom s ministerstvem zdravotnictví jednali. Ale tehdy ministerstvo jen krčilo rameny a říkalo: ‚My to víme taky, ale počítáme s tím, že než to Nejvyšší správní soud zruší, tak vydáme zase nové opatření a budeme takhle fungovat dál‘,“ dodává Prouza s tím, že považuje za vážný problém, pokud se vláda staví nad zákon.

Náhrady škod

Odborník na ústavní právo Jan Wintr upozorňuje, že hlavním předmětem debat byla při schvalování pandemického zákona možnost omezování základních lidských práv a svobod, jako je svoboda pohybu a pobytu, nikoli otevírání nebo uzavírání provozoven.

„Přiznávám, že mě trochu překvapilo, když Nejvyšší správní soud zrušil i omezení návštěvy restaurací, já jsem tenhle problém v tom zákoně neviděl. Připadalo mi, že se to pod omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny vejde. Ale připouštím, že mě Nejvyšší správní soud přesvědčil.“

Podnikatelé postižení nezákonnými restrikcemi mají podle Wintra nárok na náhradu škody. Připouští ale, že vzhledem k přístupu ministerstev povede cesta k získání odškodného přes soudy. Resortům se totiž do uznávání náhrad příliš nechce, shrnuje.

Případný pokus ministerstva zdravotnictví obrátit se v tomto ohledu na Ústavní soud ale nemá valného smyslu, domnívá se právník.

„Myslím si, že cesta k Ústavnímu soudu je uzavřená. Ústavní stížnost může podat jednotlivec, do jehož základních práv a svobod bylo zasaženo, ale stát nemá žádná lidská práva toho druhu, aby jimi mohl bránit svá restriktivní opatření proti soudům. Pokud bude tato stížnost vůbec podána, tak velmi rychle skončí,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

Martina Mašková, Jan Burda, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme