Roman Týc nastoupil svůj měsíční trest vězení
Výtvarník David Hons, který vystupuje pod jménem Roman Týc, už je v pankrácké věznici. Má si odpykat měsíční trest za to, že u semaforů na pražských přechodech pro chodce vyměnil sklíčka za panáčky v nejrůznějších pozicích.
Romana Týce přivezla policejní eskorta asi 15 minut před 17. hodinou. Do pankrácké věznice ho zavezla hlavní branou.
Na první pokus se jeho nástup k trestu nezdařil, protože u sebe neměl platný občanský průkaz.
Ten mu policisté zabavili před několika měsíci jako důkaz k výstavě Občan K. Proto musel být dnes odpoledne ztotožněn na policejní stanici.
Za výměnu skel na semaforech ho soud kromě náhrady škody odsoudil k pokutě 60 tisíc korun, které umělec nechce zaplatit. Raději nastoupil do vězení, protože zaplatit pokutu podle něj znamená uznat, že spáchal trestný čin.
V minulých dnech vzniklo několik iniciativ na jeho podporu, petici za jeho propuštění podepsalo 7000 lidí na internetu, další se podepisovali před věznicí.
Jeho příznivci také přinesli slibované bábovky, které se ale k umělci podle vězeňské služby nedostanou.
Pozdvižení, které se rozpoutalo kolem nástupu Romana Týce do vězení, nechápe advokát Tomáš Sokol jako právník, ale jako člověk ano:
„Samozřejmě, že šlo o recesi, která posléze přerostla do poměrně nepříjemného konce, byť si myslím, že měsíc v kriminále není žádná životní tragédie. Staří kriminálníci by řekli, že se to dá odsedět na Pankráci na schodech. Jako právník musím konstatovat, že se pan Hons dostal do určitého soukolí a to ho vyplivlo až do kriminálu.“
Podle Sokola by se dalo diskutovat o tom, zda to byla věc pro trestní řízení nebo jenom pro správní řízení a náhradu škody:
„Já bych spíš preferoval správní řízení. Faktem je, že pan Hons svým chováním potvrzuje, že kriminál je na místě, protože on řekl, že pokutu nezaplatí.“
Sám Tomáš Sokol se s podobným případem, že pro umění neplatí žádné hranice, ještě nesetkal.
„Je to spíš vyhraněný a výjimečný případ, protože většina umělců si uvědomuje, že tak, kde končí jejich právo a jejich svoboda a začíná svoboda někoho jiného, tak také končí jejich umělecký rozhled. Pan Hons si bohužel tuhle hranici nějak neuvědomil, ale není to obvyklé,“ dodává Sokol.
