Rusnokova vláda schválila jmenování Klausové a Remka velvyslanci
Bývalá první dáma Livia Klausová a europoslanec za KSČM Vladimír Remek jsou o něco blíž místům v diplomacii. Vláda Jiřího Rusnoka totiž schválila jejich jmenování velvyslanci. Lidové noviny zjisitily, že kabinet s tím souhlasil už 31. července. Předseda vlády Jiří Rusnok přitom dříve prohlásil, že on a jeho ministři bez důvěry už nové velvyslance schvalovat nebudou.
Jak píší Lidové noviny, vláda o Klausové a Remkovi rozhodla už 31. července. Jedním z bodů programu byl návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů.
Třináct ze třinácti přítomných členů vlády hlasovalo pro návrh. Ten, jak bývá zvykem u velvyslanců, není veřejně přístupný.
Hostem Veroniky Sedláčkové na Radiožurnálu byl zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Michal Kořan
Premiér Rusnok potvrdil, že o postech velvyslanců v Bratislavě a Moskvě se už jednalo. Navíc současný velvyslanec na Slovensku Jakub Karfík dostal jmenovací dekret do Polska – do Bratislavy tak bude muset přijít někdo jiný – oficiálně ovšem nikdo z vlády výsledek hlasování nekomentoval.
„Jestli se velvyslanci už 20 let v této zemni schvalují ve vyhrazeném režimu, tak nevím, odkud Lidové noviny berou takové informace a jak je mohou zveřejňovat. To je prosím vás ve vyhrazeném režimu, a hovořit o tom je minimálně přestupek, když je to v režimu vyhrazeném, v režimu důvěrném je to trestný čin,“ řekl Českému rozhlasu ministr vnitra Martin Pecina.
Ani slovenská strana nebyla o mnoho sdílnější. „Oficiální informaci jsme z české strany zatím nedostali,“ odpověděl dnes před polednem mluvčí slovenského ministerstva zahraničních věcí Boris Gandel na dotaz Českého rozhlasu.
Až slovenské ministerstvo zahraničních věcí dostane oficiální návrh velvyslance od české strany, Slovensko spustí takzvaný „agrement“, tedy schvalovací proces navrženého diplomatického zástupce.
Na přání Miloše Zemana
Informace o tom, že by se Livie Klausová mohla stát velvyslankyní v Bratislavě, se objevily poté, co se Miloš Zeman stal prezidentem. Mluvilo se o tom, že Klausová by post mohla dostat jako odměnu za svoji podporu Zemanovi při prezidentských volbách.
Proti byl tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Vždy jsem byl zastáncem toho, že velvyslanectví je zastupitelský úřad a měl by ho vést profesionál,“ vysvětlil Schwarzenberg. Klausovou jako velvyslankyni by naopak rád viděl třeba slovenský premiér Robert Fico.
Další spor mezi ministrem zahraničí a prezidentem byl kvůli Vladimíru Remkovi. I v tomto případě byl Karel Schwarzenberg proti.
Remek tehdy Českému rozhlasu řekl, že o zájmu prezidenta ví. „Ale do práce v zahraniční službě přijímá ministerstvo zahraničí. Dokud není tato nabídka na stole, nemá smysl, abych to komentoval,“ doplnil.
Nakonec si prezident Zeman prosadil svou.
Zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Michal Kořan uvedl, že nemusí být nutně na škodu, je-li velvyslanec jmenován politicky. „Koneckonců například ve Spojených státech je to naprosto běžná praxe, že ten, kdo podporoval prezidenta ve volební kampani, dostane potom za odměnu velvyslanecký post,“ řekl Kořan.
Podle něj však prezident dostatečně nevysvětlil, proč preferuje zrovna Klausovou a Remka. „Neslyšeli jsme dosud jasné důvody pro ta konkrétní jména z hlediska obsazení ambasád v Moskvě a v Bratislavě,“ uzavřel Kořan.
