Senátoři se chystají zamítnout vládní reformy
Sociální, zdravotní, daňová a důchodová reforma budou v Senátu čelit zamítnutí. Balík vládních reformních norem začnou senátoři projednávat dnes a předpokládá se, že se kvůli nim sejdou ještě příští týden. Vládní normy postupně odmítla většina senátních výborů, kde mají sociální demokraté převahu.
Zákony přinášejí adresnější výplaty sociálních dávek, změny v příspěvcích na péči nebo povinné veřejné práce pro nezaměstnané.
„Očekávám, že s výjimkou jednoho zákona, a to je zákon o záchranné službě, budou podány a schváleny návrhy na zamítnutí takzvaných reformních zákonů, protože bohužel vláda se ani nepokusila s opozicí, a to i při jednáních v Poslanecké sněmovně, nalézt nějaký kompromis. Zákony jsou v takové podobě, že jsou pro nás naprosto nepřijatelné,“ vysvětlil postoj senátorů z ČSSD šéf horní komory parlamentu Milan Štěch.
Změny v sociální oblasti naopak vítá občanská demokratka Daniela Filipiová. Té se nelíbí například současný systém přiznávání příspěvku na péči.
„Dávky se tváří, že jsou adresné, ale adresné nejsou, protože mnoho lidí pobírá třeba dávky v prvním stupni a mám zkušenost, protože se s těmi lidmi setkávám, že lidem ve čtvrtém stupni závislosti ty peníze nestačí. Myslím si, že je jenom dobře, že se snížil příspěvek v prvním stupni a že dochází k navýšení čtvrtého stupně,“ tvrdí.
Sociální dávky by měly nově spadat pod úřad práce. Podle sociálních demokratů nová pravidla vnesou do systému vyplácení dávek chaos a vzdálí úřady lidem. Autor reformy ministr práce a sociální práce Jaromír Drábek kritiku opozice odmítá:
„Souhrn jednotlivých prvků má 2 základní cíle: snížit náklady na správu celého systému a zvýšit klientský komfort. Třetím doprovodným prvkem je vytvořit předpoklady pro účinnější kontrolu a přesnější zacílení státního sociálního systému na ty klienty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.“
Neprojde ani zdravotnická reforma
Zdravotnická reforma upravuje umělé oplodnění a stanovuje podmínky pro nakládaní se zdravotnickou dokumentací. Podle opozice předloha poškodí pacienty, podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera naopak postavení pacientů zlepší.
„Měl by zklidnit situaci ve zdravotnictví, zlepšit i prostředí a podmínky pro poskytování zdravotní péče, lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotních pracovníků. Rozhodně se nikdo z pacientů nemusí bát, že by se zde budovalo něco diametrálně jiného než v minulé době a že péče u nás bude i nadále přístupná všem, kteří ji potřebují,“ ujišťuje Heger.
Novela zákoníku práce stanovuje odstupné podle počtu odpracovaných let nebo výpověď za hrubé porušení nemocenské. Vláda si od předlohy slibuje, že zpružní pracovní trh a motivuje firmy k vytvoření nových pracovních míst. Odbory však považují nový důvod pro výpověď z práce za porušení režimu na neschopence za protiústavní a chystají stížnost.
Autor novely ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ale tvrdí, že jde o logickou změnu: „Zaměstnavatel hradí první 3 týdny nemoci zaměstnanci a má právo na přiměřenou obranu proti neférovému jednání zaměstnance. Samozřejmě to musí být hrubé porušení. Pokud je kdokoli přesvědčen o tom, že nějaká úprava je v rozporu s ústavním pořádkem, je v jeho právu obrátit se na Ústavní soud.“
Podpora koaličních senátorů na schválení norem stačit nebude, definitivně o nich tedy znovu rozhodne Sněmovna. Poslanci pak musí horní parlamentní komoru přehlasovat většinou alespoň počtem 101 hlasů.
