Sloučení Národního s operou úspory nepřineslo. Prioritou byly platy zaměstnanců, tvrdí ředitel

Sloučení Národního divadla a Státní opery Praha nepřineslo očekávané úspory, celkové náklady obou institucí klesly v roce 2012 jen o necelé procento, pak už rostly. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V hospodaření Národního divadla pak kontrola nalezla dílčí nedostatky, které se týkaly například čerpání peněz z rezervního fondu nebo nákladů a výnosů zahraničních zájezdů či nesprávností v účetnictví.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian | Foto: Tomáš Vodňanský

Celkové náklady Národního divadla a Státní opery Praha činily v roce 2011, tedy jeden rok před sloučením, 956,5 milionu korun. Kontrola ukázala, že po spojení obou uměleckých scén celkové náklady v roce 2012 klesly přibližně o osm milionů korun, tedy jen o 0,87 procenta.

"Od roku 2013 již neustále rostly jak náklady z činnosti, tak celkové náklady. Ty se v roce 2015 vyšplhaly až na 1,05 miliardy korun," upozornil NKÚ. Náklady spojené s transformací navíc Národní divadlo nesledovalo, podle kontrolorů ale už příprava sloučení obou institucí stála minimálně 1,4 milionu korun.

Ředitel Národního divadla Jan Burian, který do funkce nastoupil po sloučení institucí, Českému rozhlasu řekl, že o úsporách nikdy nemluvil. „Já celou dobu naopak bojuji za to, aby Národní divadlo mělo vyšší dotace mimo jiné proto, že bylo nutné vyrovnat platy mezi zaměstnanci Státní opery a Národního divadla. Čili tím, že se divadlo sloučilo, tak samozřejmě vůbec se podařilo ty platy dostat k sobě, což samozřejmě stálo víc peněz,“ uvedl Burian.

Státní operu opraví firma Hochtief, antimonopolní úřad zamítl stížnost na výběrové řízení

Číst článek

V hospodaření Národního divadla zjistil NKÚ pouze několik dílčích nedostatků. Národní divadlo například v roce 2015 vyčerpalo z rezervního fondu místo plánovaných přibližně deseti milionů korun o dva miliony korun více a použilo je na úhradu potřeb, které nebyly finančně zajištěny z výnosů divadla.

Podle kontrolorů divadlo také nesledovalo, jaké byly úplné skutečně vynaložené náklady na inscenace a zahraniční zájezdy. Do nákladů na zájezdy a inscenace nepočítalo mzdy, u zahraničních zájezdů navíc dopravu nebo pojištění. "Nemohlo tak provést ekonomické vyhodnocení výsledků těchto akcí, což je potřeba pro kvalitní finanční řízení," míní NKÚ.

V rámci hospodaření s majetkem chybovalo divadlo například v tom, že do užívání předalo svým zaměstnancům dva hudební nástroje, jejichž cena přesáhla 600.000 korun, aniž ihned uzavřelo dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Při přenechávání majetku, který divadlo dočasně nepotřebovalo, zase ve dvou případech nezjišťovalo, jestli je pronájem ekonomicky výhodný. "Tedy zda bylo sjednané nájemné ve výši, která je obvyklá v daném místě a čase," uvedli kontroloři.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, jak Národní divadlo hospodařilo se svým majetkem a penězi v letech 2013 až 2015.

ČTK, Český rozhlas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme