Soud: Rath má právo účastnit se jednání sněmovny týkající se jeho osoby
Podle Okresního soudu v Ústí nad Labem má vazebně stíhaný poslanec a někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath právo být přítomen jednání mandátového a imunitního výboru poslanecké sněmovny a hájit se před ním. Stejně tak má právo účastnit se schůze sněmovny o jeho vydání ke stíhání. Neměl by se ale účastnit jiných jednání a hlasování sněmovny.
Během takzvané koluzní vazby totiž podle soudu převažuje veřejný zájem na tom, aby nebyl zmařen účel trestního řízení, nad právem poslance vykonávat mandát.
Členové imunitního výboru teď rozhodují o tom, jak a kde Ratha vyslechnou. Zda na půdě sněmovny, případně na jiném vhodném místě, či pomocí videokonferencí. Rozhodnou o tom v úterý. Podle poslance ODS a člena mandátového a imunitního výboru Marka Bendy je nepravděpodobnější, že se sejdou na neutrální půdě.
Hosty večerních Ozvěn dne byli místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek a odborník na ústavní právo Aleš Gerloch z Právnické fakulty Unvierzity Karlovy
„Že se nebudeme pokoušet ani pana Ratha dostat do Poslanecké sněmovny, protože tam vznikají problémy s Vězeňskou službou, naší ochrannou službou, a stejně tak se nám zdá podivné, aby výbor zasedal ve věznici. To znamená, že s největší pravděpodobností se domluvíme s Vězeňskou službou, respektive s vyšetřovateli, kteří ho vyšetřují, aby jeho vyjádření se k příběhu proběhlo někde na policii nebo státním zastupitelství," řekl.
Jestli by byl David Rath například na jednání mandátového a imunitního výboru převezen do sněmovny, nebo by se jednání konalo například ve věznici, je podle soudu technická záležitost.
„Vazebně zajištěný poslanec má dle názoru soudu právo být slyšen při jednání mandátového a imunitního výboru a hájit se před ním. Jakým způsobem bude toto právo fakticky realizováno, je otázkou spíše technickou. Okresní soud v Ústí nad Labem v této souvislosti o ničem nerozhodl a rozhodovat nebude,“ vysvětluje soudce Jan Tichý.
Ve Stalo se dnes komentoval právní stránku Rathova případu odborník na ústavní právo Jan Kysela
Podle poslance ČSSD a místopředsedy ústavně právního výboru Stanislava Křečka ale soud vydává protichůdná rozhodnutí. „Stanovisko ústeckého soudu, který řekl, že by měl (David Rath, pozn. red.) právo účastnit se schůze sněmovny, kde se bude o něm jednat, popírá to, že tentýž soud rozhodl i o vazbě. Jestli soud řekl, že člověk má být ve vazbě, tak současně přece nemůže tentýž soud říci, že má právo z vazby odejít a účastnit se nějakého veřejného jednání. Smysl vazby byl v tom, aby nebyl v kontaktu s nikým,“ uvedl.
Podobný názor má i odborník na ústavní právo Jan Kysela. Myslí si, že Rath právo účastnit se jednání sněmovny nebo mandátního a imunitního výboru nemá. Pokud mu soud toto právo přiřkl, tak ho podle Kysely spíš vytváří, než že by ho někde nalezl. Nelíbí se mu ani formální stránka věci.
Právník k Rathově účasti v PS: Převážit by měla ústava, tedy výkon mandátu
Číst článek
„Podle mého soudu se na Okresní soud v Ústí nad Labem nikdo neobracel s žádnou stížností, návrhem, žádostí, aby něco udělal, ale on cosi sdělil formou sdělení ČTK, a pakliže soud vyjevuje svůj názor na nějakou věc, aniž by se ho na to někdo ptal, tak si nepočíná úplně jako soud,“ upozornil Kysela ve Stalo se dnes.
Dodal, že se právníci s podobným případem ještě nesetkali, a tak může jít o precedens. „Ustanovení článku 27 odstavec 5 bylo považováno spíše za mrtvé. Protože se nepředpokládalo, že se stane, že někdo bude přistižen při páchání trestného činu, který zpravidla byl z hlediska učebnic vykládán spíš tak, když poslanec v afektu někoho bodá, tak máte právo mu v tom bodání zabránit, zadržet ho a pak ho předat soudu. Ne, že ústavodárci mysleli na jednání typu korupce.“
Vedení ČSSD vyzvalo obviněného Ratha k odchodu ze sněmovny
Číst článek
Pro posouzení účasti Ratha na jednání sněmovny by podle některých politiků i právníků mohl posloužit verdikt Ústavního soudu z roku 1998.
Vyplývá z něj, že pokud je poslanec ve vazbě a nemůže se tak účastnit jednání sněmovny, není to v rozporu s ústavou. Ústavní soud tehdy zamítl stížnost tehdejšího republikánského poslance Miroslava Sládka, že se kvůli vazbě nemohl zúčastnit volby prezidenta.
Celé prohlášení Davida Ratha ze 17. 5. 2012
Soud Ratha obviněného z přijetí úplatku poslal do vazby kvůli obavě, že by mohl ovlivňovat svědky, ale i proto, že by mohl utéct nebo trestnou činnost opakovat. V případu je stíháno také dalších sedm lidí. Rath vinu popírá. Posledním z obviněných v kauze bývalého hejtmana Davida Ratha je podle některých médií Martin Jireš - předseda představenstva firmy Puro-Klima, která je jedním ze dvou největších dodavatelů zdravotnických přístrojů do nemocnic.
