„Zázračná vakcína od Moderny“. Takový předmět nese řetězový e-mail, který se opět začíná šířit virtuálními schránkami. V příloze obsahuje video, ve kterém mužský hlas vysvětluje, že vakcína proti koronaviru společnosti Moderna obsahuje „nebezpečnou látku“ SM-102. Jde ale už o vyvrácený hoax, zmiňovaná bezpečnostní zpráva se ve skutečnosti vztahovala k roztoku chloroformu, který ale součástí vakcín nikdy nebyl.

Ověřovna! Praha 5:00 18. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Chtěl bych ti ukázat, jak se dá vyhledat, co obsahuje vakcína Moderna,“ říká mužský hlas na začátku asi dvou a půl minutového videa, které se opět hojně šíří řetězovými e-maily a které doputovalo v několika verzích také do schránky Ověřovny. Jde přitom o už vyvrácený, neaktuální hoax, který se mezi lidmi šířil před více než rokem, a to nejen v české, ale i v jiných jazykových mutacích.

Muž v přiloženém videu vysvětluje, jak pomocí vyhledávače Google našel na stránkách výrobce jednu z látek, kterou vakcína obsahuje – takzvanou látku SM-102 – která má být podle něj nebezpečná. Dokládá to bezpečnostním letákem výrobce.

„V první řadě je to vysoce hořlavá látka. Dalším zdravotním rizikem je rakovina, látka, kterou dávají do vakcíny, způsobuje rakovinu. A hnedka dalším zdravotním rizikem je, že způsobuje neplodnost. Látka, kterou dávají do vakcíny, způsobuje neplodnost, poškození nenarozeného plodu, poškození centrálního nervového systému. A poškození ledvin, jater a dýchacích cest,“ říká důrazně mužský hlas.

Jenže jak se ale ukázalo, realita je jiná. Jak už před rokem upozorňovaly fact-checkingové servery, včetně těch zahraničních, a sám výrobce látky, bezpečnostní varování prezentovaná mužem ve videu se vztahují k roztoku chloroformu, jehož je látka SM-102 součástí.

Bezpečnostní rizika však neplatí pro lipid SM-102 samostatně, který slouží jen jako jakýsi ochranný obal pro bezpečný transport nosiče genetické informace mRNA vakcíny, jak vysvětlujeme v boxu vpravo.

Jak fungují přímo mRNA vakcíny, vysvětloval už dříve v pořadu Experiment reportér Radiožurnálu, server iROZHLAS.cz k tématu pak vydával rozsáhlý text.

Zastaralý hoax

Dnes už je bezpečnostní zpráva výrobce roztoku, na kterou se muž odkazuje, navíc aktualizovaná. Jako rozpouštědlo už výrobce nevyužívá směs chloroformu, ale klasický etanol, který s sebou už v bezpečnostní zprávě nenese mužem prezentovaná rizika. I přesto výrobce opět upozorňuje, že zpráva musí obsahovat právě i informace o rizicích, které hrozí právě od náhradního rozpouštědla.

„Bezpečnostní zpráva má uvádět rizika každé jednotlivé složky chemického produktu. Ve zprávě látky SM-102 (položka č. 33474) z Kajmanských ostrovů je přesně uvedeno, že směs chemických látek se skládá (k 6. 7. 2022 – pozn. red.) z 90 procent z etanolu, tedy běžného rozpouštědla, a 10 procent látky SM-102. I když se jedná o běžné rozpouštědlo, etanol má několik vážných rizik, která byla do zprávy zahrnuta,“ vysvětluje společnost s tím, že farmaceutické užití látky se opírá o přísná pravidla výrobních protokolů, aby byla zajištěna jejich bezpečnost pro užití lidmi a zvířaty.

Ty pak kontrolují konkrétní lékové registry a zdravotní agentury a organizace, včetně třeba Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (NIOSH), Registru toxických účinků chemických látek (RTECS) nebo Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). „Neuvádějí žádná rizika spojená s látkou SM-102,“ doplňuje výrobce.

Bezpečnost vakcín

To ostatně potvrzuje i český vakcinolog Marek Petráš. Ten připomíná, že chemické látky v jednotlivých vakcínách a lécích je nutné posuzovat podle jejich množství a doby, po jakou je člověk užívá.

„Přiznám se, že po zhlédnutí toho videa a prostudování příslušných odkazů to ve mně paniku nevzbudilo. Vždy záleží na velikosti látky nebo dlouhodobosti jejího užívání. Pak se rizika z těchto materiálů mohou naplnit. Když se ale podíváme na množství látek v těch zprávách, tak ta jsou mnohonásobně překročena oproti tomu, co můžeme najít ve stávajících vakcínách,“ vysvětluje vakcinolog s tím, že vakcíny jsou proto bezpečné.

Podle něj je možné to samé vidět i na příkladu potravin. „Když se podíváme na složení potravin, tak tam najdete celou řadu látek, které také patří mezi rizikové. Ale v množství, ve kterém se v nich nacházejí, nepředstavují vážnější riziko. Navíc by se dalo polemizovat, že dlouhodobá konzumace konkrétní potraviny může představovat mnohem větší riziko, než krátkodobé nebo jednorázové podání nějakého přípravku v malém množství,“ dodává.

S Petrášem souhlasí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Žádný z mužem popisovaných jevů se podle něj u vakcín proti koronaviru neprojevil.

„V minulosti a ani do budoucna zcela jistě nebude potvrzeno, že by očkovací látky způsobovaly rakovinu. Přístup, že si vytáhnu jednu jedinou látku, která je součástí té vakcíny, sám o sobě nestačí. Musíme se vždycky dívat, jaké tam jsou další látky, a zejména v jakém jsou množství. Jestli byl potvrzen rakovinotvorný účinek látky v daném množství. Ve zmíněném případě ale nebylo žádné nebezpečí zaznamenáno,“ upozorňuje.

Podle Chlíbka navíc bezpečnost covidových vakcín prokázalo i to, kolik jich bylo za dva roky vyočkováno a kolik je v tomto poměru hlášeno negativních účinků.

„Na celém světě byly vyaplikovány stovky milionů dávek covidových vakcín. Pokud se podíváme jen na data z Evropské unie, tak tam bylo aplikováno 155 milionů dávek této vakcíny (Spikevax/Moderna – pozn. red.). Podezření na nežádoucí účinek bylo hlášeno jen v 0,15 procenta. Už jen z tohoto hlášení je možné říci, že se bezpečnostní profil těch vakcín potvrdil,“ vysvětluje Chlíbek pro server iROZHLAS.cz s tím, že přínosy očkování vysoce převyšují jeho rizika.

Nežádoucí účinky vakcín jsou navíc podle Chlíbka velmi hlídané. A jak dodává, obavy nemusejí být podle dostupných dat ani z následků, které by se mohly projevit po čase.

„Máme stovky let historie očkování a za tu dobu se to u žádné vakcíny nepotvrdilo. A ty moderní očkovací látky obsahují mnohem méně případných balastních látek, než tomu bylo v minulosti,“ uzavírá.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít