Analytik: Ukrajinci budou v Kurské oblasti ustupovat. Udržené území ale mohou využít při jednání

Rusko spustilo před pár dny protiútok v Kursku, který v létě nečekaně obsadili Ukrajinci. Kreml už dříve avizoval, že do poloviny října dobyje oblast zpět. V reakci na to Polsko prosazuje, aby spojenci dali Ukrajincům v používání dodaných zbraní přímo na ruském území zelenou. „Ukrajincům by to pomohlo zasahovat legitimní vojenské cíle,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Tomáš Řepa, analytik z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany.

ranní plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Řepa

Tomáš Řepa | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Lze zatím z informací, které jsou k dispozici, usoudit, nakolik má ruská strana protiútok skutečně strategicky promyšlený? Jsou na něj ukrajinské jednotky dostatečně připraveny?
Útok očekávaný byl. Přesto tam asi k menšímu překvapení ukrajinských obránců došlo, zejména s ohledem na koncentraci ruské těžké techniky, která jim v postupu pomohla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Tomášem Řepou, analytikem z Univerzity obrany

Rusové obsadili tři až čtyři vesnice, u ostatních čekáme na potvrzení. Nepotvrdil se ale scénář, který razí ruská propaganda, že tam dochází k ukrajinskému kolapsu, rozetnutí celé oblasti na dvě části a podobně. Ukrajinci teď budou mít zase prostor zareagovat.

Očekáváte krvavé boje?
Ukrajinci to rozhodně nebudou chtít vyklidit. Když už to momentem překvapení získali a mediálně úspěšně zobchodovali, tak nebudou chtít odejít. Naopak pro Rusy to je priorita. Koneckonců Kreml se vyjádřil, že by se území mělo získat co nejdřív zpět. 

Dá se říct, že je pro Ukrajince psychologicky důležité mít Kurskou oblast pod kontrolou? Nebylo by výhodnější se z ní stáhnout a jít bránit Pokrovsk?
Je jisté, že Ukrajinci budou pod ruským tlakem postupně ustupovat. Ale pokud si zachovají alespoň část té oblasti, tak to může být výhodné pro výměnu v případných jednáních. To může být jeden z faktorů, proč do této operace šli.

Dobývání Kurské oblasti je pro Rusy i politická otázka. Moskva čelila kritice, že neřeší okupaci cizí armádou

Číst článek

Ale abych odpověděl na vaši otázku – toto dilema už si Ukrajinci vyřešili. Ve chvíli, kdy se rozhodli akci spustit, tak pro ně byla důležitější než obrana Pokrovsku, kterou se teď zase jinými rezervami snaží posilovat. Přesto tam dochází k pozvolnému ruskému postupu.

Může ruská operace v Kursku oslabit jejich vlastní postup v Donbasu? Přemisťovaly se tam nějaké síly? To bylo také součástí ukrajinského plánu, ne?
Můžeme se jen domýšlet, že to bylo součástí ukrajinského plánu. Dávalo by to smysl. Ale Rusové se na donbaský směr soustředili. Měli tam poměrně robustní zálohy. Nevíme o tom, že by odtud byly jednotky nasměrovány do Kurské oblasti. Čili tohle přímou souvislost mít nebude.

Ale ty jednotky v Kursku někde Rusům chybět musí, přece je museli odněkud stáhnout.
Oni je postupně shromažďovali. Operace Ukrajinců začala na začátku srpna, takže za ten víc než měsíc měli Rusové dost času na to stáhnout všechno, co potřebovali a bylo disponibilní.

Útoky dalekonosnými zbraněmi v ruském týlu zapojí NATO do války, reagoval na konec omezení Putin

Číst článek

Teď je otázka, jak kvalitní jednotky to jsou, jakou mají výzbroj, kolik jich je a jaké je jejich odhodlání, protože morálka hraje ve válce obrovskou roli. To uvidíme v následujících bojích.

Zbraně ze Západu

Myslíte si, že aktuální protiútok může mít dopadu na debatu o používání zbraní dodaných Západem proti Rusku na ruském území?
Nějaký vliv to patrně mít bude. Myslím si, že to zdůrazní i apel Poláků na to, ať Ukrajincům povolíme například hluboké údery na rafinérie, letiště nebo vojenské objekty.

Teď třeba hoří u Omsku jeden z areálů, kde se vyrábějí tanky. Toto všechno jsou legitimní vojenské cíle, na které zatím Ukrajinci tolik nedosahovali, ale to by se mohlo změnit právě po povolení použití dalekonosných zbraní.

Bezprecedentní eskalace, zlobí se Rumunsko. Rusko poškodilo loď v jeho výlučné ekonomické zóně

Číst článek

Ruský prezident Vladimir Putin znovu pohrozil, že by to znamenalo přímé zapojení Severoatlantické aliance do války. Myslíte si, že tyto jeho hrozby jsou stále ještě efektivní? Skutečně by se dalo očekávat, že by v reakci na ukrajinské údery Rusko zaútočilo na státy NATO?
Tyto hrozby efektivní nejsou. Tohle Putin vykládá po celou dobu války, dokonce to možná říkal ještě před ní.

A fakt je, že pokud budete neustále někomu vyhrožovat, že pokud překročí červenou linii, tak přijde něco horšího a ono to nepřijde, tak to má malý efekt.

Ale i když nepřijde nic horšího, tak samotný způsob, jak Rusové vedou tu válku, je hrozný. Jsou tam genocidní prvky, máme zdokumentované válečné zločiny proti civilistům. Jak mohou tu válku ještě posunout? Použití jaderných zbraní je spíše politický argument než vojenský.

Pavlína Nečásková, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme