Analytik: Vítězství republikánů je obrovské. ‚Nepředvídatelný‘ Trump zapadá do světa soupeření
„Nejenomže vyhrál Donald Trump, republikáni vyhráli také Senát a pravděpodobně vyhrají i Sněmovnu reprezentantů, což je obrovské vítězství. Znamená to, že bude mít de facto volnou ruku,“ komentuje výsledek amerických voleb odborník Petr Boháček, podle kterého měla strategie Kamaly Harrisové vykreslit se jako kandidátka změny své limity. „Ty se nyní dostavily. Nedokázali tak získat voliče navíc,“ podotýká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Podle výsledků souboj o Bílý dům vyhrál Donald Trump. Jaké jsou vaše první dojmy? Je to pro vás překvapivé?
Předvolební předpovědi byly tak rozdílné a tak nejasné, že nemůžeme říct, že to je překvapivý výsledek. Co mě určitě trochu překvapuje, je to, že náskok Donalda Trumpa je mnohem větší, než jsem třeba já očekával. Rozhodně to ale pořád je v rámci statistické chyby a toho, co všichni mohli předpokládat.
Pensylvánie ani zbytek ‚modré zdi‘ Harrisovou nepodržely. Trump uspěl v apelu na Hispánce
Číst článek
Z mojí strany je nicméně trochu překvapivé, že v klíčových státech přeci jen vyhrál a že se demokratům nepodařilo získat ani jeden z větších takzvaných swing states (státy, kde jsou síly republikánů a demokratů tradičně vyrovnané a které jsou pro výsledek voleb rozhodující – pozn. redakce). To je možná překvapení, ale pořád to je v rámci toho, co se dalo podle předvolebních průzkumů očekávat.
Předvolební průzkumy ale přeci jen ukazovaly něco trochu jiného, než jak volby nakonec dopadly. Čím to je?
Vnímám to tak, že statistická chyba opravdu mohla znamenat i takhle velký rozdíl, a vnímal jsem to jako jeden z možných scénářů. Scénář, ve kterém by se demokratům podařila modrá vlna vítězství napříč swing states, se nenaplnil, protože klíčové segmenty Afroameričanů, „Latinos“ (obyvatelé USA původem z Latinské Ameriky – pozn. redakce) a hlavně žen nepřišly demokraty v masových číslech podpořit. To bude asi jeden z příběhů, o kterém se bude mluvit.
Kdo je Petr Boháček?
Petr Boháček je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy či politiku Spojených států. Na pražské Univerzitě Karlově vystudoval magisterský obor bezpečnostní studia. V minulosti pracoval jako politický a bezpečnostní analytik pro několik zahraničních firem a založil analytický portál Evropský bezpečnostní žurnál. V současnosti působí jako specialista na kosmické technologie Centra HiLASE ve Fyzikálním ústavu AV ČR.
Jaké skupiny obyvatel tedy byly pro zvolení Trumpa klíčové? Byli to právě hispánští voliči, jejichž část dokázal Trump získat?
Pro Trumpa bylo základem jádro bílých starších mužů, kteří ho volili. Demokraté se snažili mu část těchto voličů vzít a vypadalo to, že by se jim to mohlo podařit, ale teď vidíme, že to nebylo dostatečné.
Kampaň Donalda Trumpa nebyla na Latinos a Afroameričany zvlášť zaměřená, ale z podstaty věci vychází, že tyto klíčové segmenty, u Afroameričanů demokraté počítali s více jak 95procentní podporou, demokraté postupně ztrácejí a získává je Donald Trump. Nemyslím si, že to je nějakou aktivní politikou směřovanou na tyto skupiny. Jeho příběh je jednodušší, stravitelnější a zapadá do současné socioekonomické a politické reality, ve které tito lidé žijí.
To samé platí pro Latinos, u kterých Donald Trump získal už ve volbách v roce 2020 velice slušné výsledky. A tento trend pokračuje. Latinos už nejsou skupinou, která ve většině volí demokraty. Už je to téměř půl na půl.
Kandidátka (ne)změny
Před volbami média upozorňovala také na odklon arabských voličů od Demokratické strany v důsledku krize na Blízkém východě. Zlomila tedy demokratům vaz mimo jiné i zahraniční politika v tomto regionu?
Je otázka, jestli to je vyloženě odklon směrem k Donaldu Trumpovi, anebo si arabští voliči prostě nedokázali představit, že budou podporovat současnou administrativu. Kamala Harrisová na začátku kampaně zaujala spoustu mladých voličů, kteří najednou přestali kritizovat Bidenovu administrativu kvůli Gaze – tam se jí to povedlo a vehnala do kampaně nový vítr, náladu a témata. Rozhodně se jí to ale nepovedlo u arabských voličů, kteří samozřejmě vnímají celou problematiku války v Gaze citlivěji.
Myslím si tedy, že zahraniční politika Bidenovy administrativy a potažmo kredibilita toho, co Harrisová nabízela, nutně nevedlo k tomu, aby hlasovali pro Trumpa. Spíš je to odradilo od toho, aby vůbec šli k volbám.
Harrisová potřebovala hlasy žen. Zdá se, že jich k volbám nedorazilo tolik, všímá si stratég Braun
Číst článek
Co ještě stojí za neúspěchem Harrisové? Nepodařilo se jí dostat k hlasovacím urnám dostatečný počet voliček, na které vsázela?
Myslím si, že to také. Pokud bych ale měl obecně zmínit nějaký důvod, bylo by to to, že se od začátku kampaně vykreslovala jako kandidátka změny oproti Joeu Bidenovi. To bylo podle mě těžce pochopitelné, protože je přeci jen součástí této administrativy. Vykreslení sebe sama tak, že je kandidátkou změny, mělo určité limity a ty se nyní dostavily. Nedokázala tak získat voliče navíc, kteří by jí přinesly vítězství.
Kamala Harrisová byla vnímaná jako kandidátka současné administrativy, se kterou ale společnost není spokojená a to velice silně, ať už z ekonomických důvodů nebo jakýchkoliv dalších. A to bylo tím rozhodujícím prvkem, jako to je v americké politice vždy.
Které státy byly ty, které nakonec rozhodly? Výrazný příklon k republikánům se potvrdil například na Floridě, kde má Trump po sečtení téměř všech hlasů náskok 13 procentních bodů. Před čtyřmi lety tam přitom zvítězil jen o zhruba tři body. Jak si vysvětlit tak výrazný rozdíl?
Myslím, že Florida není překvapivá. Florida dlouhodobě tíhne spíš k republikánům. To, že tam republikánští guvernéři spoustu věcí nezvládli, například z hlediska živelných pohrom v posledních letech, znamená, že lidé mají opravdu krátkou paměť. Je tam velký vliv Latinos, kteří zejména na Floridě tradičně hlasují pro republikány. Takže tady mě to nepřekvapuje.
Američtí kandidáti jsou jako celebrity, i proto jsou volby tak drahé, říká expertka na financování voleb
Číst článek
Spíš se můžeme bavit o klíčových státech, jako Severní Karolína, kde se počítalo s tím, že demokraté budou velice silní. Republikánský kandidát na guvernéra Mark Robinson tam proti demokratům opravdu hodně ztrácel a vypadalo to, že tam republikáni budou mít problém, Donald Trump tam ale strávil několik dní a očividně se mu to vyplatilo.
Poslední záchrany mimo středozápad USA byly státy jako Arizona a Nevada, kde mají republikáni také nakročeno k vítězství, přestože demokraté například Nevadu v minulosti vyhráli. A pak podobně to je i v případě dalších států jako Wisconsin.
Trumpovo obrovské vítězství
Jak hodnotíte Trumpův povolební projev, ve kterém označil výsledek voleb za „nevídané vítězství“?
Téma interrupcí nerezonovalo, překvapilo experta. Z Trumpa má strach
Číst článek
Je dobré, že projev odkazuje k výsledku, o kterém můžeme objektivně říct, že je pravdivý, a neříká to o výsledku, který je opačný, protože i takový by mohl být scénář (po prezidentských volbách v roce 2020 se Trump v prvním povolebním projevu označil za vítěze, přestože ještě nebyly sečteny miliony hlasů a volby ve skutečnosti prohrál – pozn. redakce). Myslím, že rétorika bude stejná. Bude mluvit o velkém vítězství, protože o tom to také je. Nejenomže vyhrál Donald Trump, republikáni vyhráli také Senát a pravděpodobně vyhrají i Sněmovnu reprezentantů, což je obrovské vítězství napříč všemi aspekty americké politiky.
Co to pro něj znamená, pokud bude rozložení sil v Kongresu nakloněné republikánům?
Znamená to, že bude mít de facto volnou ruku a nic mu nebude blokovat situaci. Pro Demokratickou stranu je to podle mě bod důležité reflexe, jakým způsobem komunikovat témata, protože prostě nelze sázet jen na osobnost a na jednoduché symboly, které jim přitáhnou tradiční voličské segmenty. Budou se muset zamyslet, jak zjednodušeně komunikovat kampaň základním voličským skupinám i republikánům, což se jim podle mě nedařilo. Myslím, že to bude znamenat nějakou změnu v demokratické politice jako takové.
Špatná zpráva pro Evropu?
Jaké tedy budou Spojené státy po volbách? Během předvolební kampaně zazněla z Trumpovy strany celá řada kontroverzních výroků a velkolepých plánů, jako zahájení „největšího deportačního programu v historii“ nebo urychlené vyřešení války na Ukrajině. Dokážete odhadnout, do jaké míry šlo jen o součást kampaně a do jaké míry sliby naplní?
Myslím, že do určité míry bude chtít první symbolické kroky udělat. Samozřejmě pro nás je nejzásadnější, jak se postaví k válce na Ukrajině. Neočekávám ale, že konflikt během 24 hodin skončí. Ale těžko říct. Z jeho předchozího prezidentství víme, že k nějakým razantním krokům byl ochotný dojít, ale do určité míry byly častokrát symbolické.
Trump vrátí Americe sebevědomí a pocit mocenské rovnováhy. Evropa si musí zvyknout, míní Landovský
Číst článek
Očekávám, že v otázce migrace bude poměrně tvrdý, protože to je jedno z jeho nejsilnějších témat. V otázce zahraniční politiky uvidíme, co si pod tím představit a jestli pro něj nebude dostatečné jen se vyfotit u příležitosti nějakého summitu a jednání s Vladimirem Putinem, pak k žádné velké dohodě nedojde a situace bude pokračovat jako dosud.
Má se Ukrajina obávat?
Ukrajina se mohla obávat už doposud. Postupování ruských vojsk na východě Ukrajiny je opravdu zásadní. Myslím, že se Evropa může obávat nehledě na to, jestli vyhrál Trump. Tak to nemůžeme vnímat.
Problém je samozřejmě v tom, že pokud Donald Trump bude dělat kroky, které budou tak zásadní a šokující, že pokračující válku v Evropě přiblíží a přiblíží ji skokovým tempem, je otázka, jestli bude Evropa schopná se s takovou situací sama vypořádat, nebo ji to reálně rozloží zevnitř – zejména díky tomu, že Donald Trump je známý svými vztahy s (maďarským premiérem) Viktorem Orbánem a dalšími proruskými politiky v Evropě.
A pokud jde o americkou pomoc Ukrajině, tam očekáváte co?
Myslím, že pomoc se jen tak nezastaví. Pomoc není taková, aby dovedla Ukrajinu k vítězství. To je důležité říct a myslím, že v tom Donald Trump bude nějakou dobu pokračovat. Samozřejmě ale bude tlačit na to, aby se začalo jednat o nějaké výměně území. Je otázka, jak rychle se tohle stane. Myslím si ale, že vojenskou pomoc nezmrazí ihned.
Gratulace, ale i obavy. Čeští politici reagují na výsledky amerických voleb
Číst článek
Reakce na americké volby přicházejí z nejrůznějších koutů světa. Například německý Der Spiegel označil další Trumpův prezidentský mandát za „pochmurnou vyhlídku pro svět“. Souhlasíte s tím? Jakou zprávou je výsledek amerických voleb zejména pro Evropu?
Pokud to vnímáme jako špatnou zprávu pro Evropu, do určité míry je to problém toho, jak se na to díváme. Jestli jsme čekali, že volby rozhodnou o tom, že Evropa nebude muset nic dělat z hlediska své vlastní bezpečnosti, pak je to špatný přístup. S Donaldem Trumpem se bude samozřejmě hůře jednat, my si ale nemůžeme vybírat amerického prezidenta. Můžeme si vybrat jen to, jak se připravit na všechny alternativy a tam je z hlediska Evropy ten problém.
V něčem to samozřejmě bude horší. Z hlediska mezinárodních vztahů se nacházíme v době určitého návratu geopolitického soupeření a Donald Trump do tohoto světa velice silně zapadá. Je otázka, jak nepředvídatelně se v něm bude chovat, což určitě znamená určitý prvek nestability.
Myslím si ale, že to je nestabilita, na kterou si v multipolárním světě, ve kterém nyní žijeme, musíme zvykat. A pokud na to Evropa nebude připravená, ať už je to vítězství Donalda Trumpa, situace na Blízkém východě, situace na východě Evropy nebo v Jihočínském moři, je to její chyba. Podtrhuje to to, že jsme v těžké geopolitické situaci, v multipolárním světě, který je nepředvídatelný, a tohle je toho součástí.