Boj o Bílý dům: Jde o nerozhodnuté státy i o účast žen a mladých
Od Atlantiku k Tichému oceánu se dnes postupně otevíraly volební místnosti, ve kterých Američané rozhodují o tom, kdo bude příští čtyři roky prezidentem USA. Souboj o Bílý dům mezi stávajícím prezidentem Barackem Obamou a republikánem Mittem Romneym je podle průzkumů těsný. Rozhodovat se zřejmě bude v takzvaných „swing states“, nerozhodnutých státech.
Jisté vítězství Baracka Obamy se očekává například v jeho domovském státě Illinois, kde má stávající prezident podle všech průzkumů hodně velký náskok.
Naopak ve státě Kentucky, kde budou počítat hlasy mezi prvními, je už tradičně favoritem republikánský kandidát.
„Tady je prakticky zbytečné jít k volbám, protože ten poměr je, tuším, asi 65 ku 35,“ řekl spolupracovník Českého rozhlasu ve spojených státech Václav Větvička, který pobývá ve městě Louisville, největším městě státu Kentucky.
Že se někteří lidé k volbám ani nevypraví, přičítá volebnímu systému. Američané totiž nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaných volitelů. Na každý stát připadá jiný počet volitelů, což je odvozeno od počtu obyvatel, kteří ve státě žijí. Vítěz voleb v konkrétním státě získá hlasy všech volitelů za daný stát.
„Tohle je jeden z problémů amerických voleb. Kvůli tomu, že se nejedná o celkové vítězství, ale počítají se ty státní hlasy, tak v mnoha státech je ta volební účast mizivá, protože že se třeba už padesát let ví, že vždycky vyhraje kandidát jedné strany,“ podotkl Větvička.
O amerických prezidentských volbách mluvil zpravodaj Pavel Polák i krajanský Čech Petr Bísek.
V řadě států však byl zájem o volby značný. V Bostonu byly k vidění fronty dlouhé až třicet metrů a třeba na Floridě prý lidé čekali až čtyřhodinové fronty, než mohli odevzdat svůj hlas.
Rozhodujících států je podle různých průzkumů 9 až 11. Napjatě se bude čekat na výsledky například ze státu Ohio, kde mimochodem od roku 1964 vždycky dostal největší podporu ten kandidát, který se potom stal prezidentem.
Důležité budou také výsledky z lidnatějších států, jako je Florida, Pensylvánie či Michigan, ale není vyloučené, že vzhledem k tomu, jak je podpora oběma kandidátům vyrovnaná, tak budou důležité výsledky také ve státech s menším počtem obyvatel, jako je například New Hampshire nebo Iowa.
Souboj o křeslo prezidenta USA začal. Existuje i scénář pro patový výsledek
Číst článek
Za mírného favorita je považován Barack Obama, ale jeho podpora už není taková jako před čtyřmi roky. Záležet bude na tom, zda jeho stoupenci přijdou volit.
V minulých volbách to měli podle Václava Větvičky Američané jednodušší a volbou demokratického kandidáta Obamy reagovali na osm let vlády republikána George W. Bushe.
„Bylo to relativně jednoduché, a kdyby nebyl zrovna kandidát černoch, což přece jen vedlo k takovému ošívání řady Američanů, tak ta porážka republikánů byla ještě daleko drtivější,“ řekl.
Významným faktorem bude, kolik přijde volit žen, které jsou spíše pro Baracka Obamu, i když to u nich Mitt Romey v posledních týdnech hodně dotahoval. Záležet bude i na účasti mladých voličů, kteří byli také spíše pro demokratického kandidáta.
Důležitý bude každý hlas
Není vyloučené, že stane to, co už několikrát v historii, a sice že jeden z kandidátů dostane celkově méně hlasů než jeho protivník, a přesto zvítězí. Rozhodovat může doslova každý hlas.
„Bude to na vážkách celou noc, pokud vůbec k tomu rozhodnutí dojde. Já mám takové neblahé potuchy, že se bude opakovat ten debakl s Floridou,“ připomněl Větvička volby v roce 2000, kdy George W. Bush vyhrál, ač měl hlasů celkově méně.
Tehdy rozhodla Florida, kde zvítězil Bush jen o několik stovek hlasů. Demokratický protikandidát Al Gore chtěl přepočítání hlasů, což však nakonec zamítl Nejvyšší soud.
V amerických prezidentských volbách hlasují i desetisícíce českých krajanů, kteří žijí ve Spojených státech. Většina je obecně nakloněna spíše republikánům.
„Myslím, že je to založeno na třech důvodech. Jeden je, že životní zkušenost je trochu polekala, takže přijeli sem a otočili hodně doprava, a již ten kurs příliš nezměnili. Druhý důvod je, že dosáhli určitého postavení v životě, a nechtějí nějakou větší změnu, a třetí důvod je, že asi také nejsou vnitřně připraveni mít nebělocha v Bílém domě,“ uvedl Petr Bísek, který do USA z Československa odešel v roce 1965.
Sám už volil, nicméně dal prý hlas Obamovi, a to stejně jako před čtyřmi lety. Slibuje si od něj radikálnější změny a politiku, která bude vedle ekonomiky zaměřená i na průměrného člověka.
Američané volí současně s prezidentem i viceprezidenta. Vyhraje Biden, nebo Ryan?
Číst článek
„Já tady sedím u svíčky, mrznou mě ruce, protože jsme před týdnem přišli o elektřinu v jisté bouři, a ještě to není spravené. A není to spravené, protože dráty elektrického vedení jsou vedené nad zemí mezi stromy, takže stačí jakýkoli vítr a my jsme dvakrát, třikrát do roka bez elektřiny. A to je, myslím, v pokrokové zemi jako Amerika trošku zastaralé,“ napověděl Bísek, jaké změny od svého favorita očekává.
Letošní prezidentská kampaň patří k nejdražším v historii. Oba kandidáti dokázali vybrat nejvíce peněz, kampaň stála dohromady přes dvě miliardy dolarů. Nejvíce peněz kandidáti utratili z televizní spoty.
Lidé v USA však nevolí jenom prezidenta, ale i zástupce ve Sněmovně reprezentantů. V několika státech pak také senátory i kongresmany a součástí všeobecných voleb je také asi sto sedmdesát místních referend. Například v Kalifornii se rozhodne o osudu trestu smrti a ve státě Washington o legalizaci homosexuálních sňatků.
Americkým prezidentským volbám se bude Radiožurnál věnovat podrobně, v noci z úterý na středu začne od půlnoci vysílat volební speciál. Na našem webu budeme volební duel sledovat v online reportáži.
