Boj o Tripolis pokračuje. Rebelové útočí na Kaddáfího sídlo
Libyjští povstalci se snaží v Tripolisu dobít opevněného sídlo, ve kterém se údajně ukrývá Muammar Kaddáfí. Podle posledních informací televize Arabíja rebelové postoupili k první bráně tohoto opevněného areálu. Z místa jsou slyšet výbuchy. Podle mluvčího NATO se početní stav oddílů věrných Kaddáfímu výrazně zmenšil. Severoatlantická aliance potvrdila, že její letouny operují nad libyjskou metropolí, nepotvrdila ale, zda útočí na pozemní cíle.
Po prvotních oslavách se teď obyvatelé libyjské metropole schovávají doma a obávají se o své životy. Ve městě totiž řádí Kaddáfího ostřelovači, kteří střílí po všem, co se hýbe. Navíc v některých částech města se nyní opět velmi intenzivně bojuje. Ve vzduchu tak létají kulky i dělostřelecké granáty.
Povstalci očekávají ještě dlouhý boj o jednu s posledních bašt Kaddáfího režimu, tedy o opevněný komplex budov.
Situaci v Libyi shrnul na Rádiu Česko redaktor Ondřej Bouda. O diplomatických aktivitách Ankary jsme mluvili s odborníkem na Turecko Michalem Thimem z Asociace pro mezinárodní otázky.
Rebelové už dobyli letiště a státní televizi. Na veřejnosti se objevil plukovníkův syn a předpokládaný nástupce Saif al-Islam, který měl být v rukou povstalců. Západním novinářům, jejichž hotel je stále pod kontrolou vládních jednotek, řekl, že jeho otec je v pořádku a hodlá bojovat až do vítězného konce. Podle něj povstalci padli do připravené léčky a už brzy se je podaří porazit.
Mezinárodní trestní tribunál původně řekl, že o zadržení Saifa al-Islama ví. Dnes ale popřel, že by včera informaci potvrdil. Jen, že se ji snažil ověřit. Je to ukázka toho, jak chaotická situace v Tripolisu je. Podle komentátorů je také dost možné, že povstalcům se Saif al-Islama podařilo na chvíli zadržet, ale pak jim uprchl nebo byl v protiútoku osvobozen.
Stejně tak z domácího vězení utekl nejstarší Kaddáfího syn Muhammad. Naopak se objevila zpráva, že v boji padl další Kaddáfího syn Chamis, který osobně vedl protiútok. Jeho tělo mělo být objeveno spolu s ostatky velitele tajných služeb. Ani jedno úmrtí ale zatím není oficiálně potvrzené nebo vyvrácené.
V Tripolisu je stále mnoho cizinců
Pracovníci zahraničních ambasád ve velké většině opustili Tripolis opustili už dávno, mezi nimi i český velvyslanec. Ale stále tam je mnoho tisíc zahraničních dělníků. Asi 1700 Filipínců, 2000 Bangladešanů a přibližně stejný počet Egypťanů.
Cizinci čekají na evakuaci poblíž svých ambasád. Evakuace je sice připravena a lodě čekají nebo jsou na cestě, ale nemohou v Tripolisu přistát. O přístav se totiž stále bojuje. V tuto chvíli se čeká až povstalci oznámí, že už je v oblasti bezpečno.
Kaddáfí cizince pravděpodobně využívá i jako živé štíty. Stěžovali si na to například zahraniční novináři, jejichž hotel je právě v jedné z enkláv kontrolovaných vládními jednotkami. Povstalci i spojenci se na ně bojí zaútočit. A tak je Kaddáfí vozí po městě a ukazuje jim třeba svůj komplex, ale jeho cílem pravděpodobně je zamezit dalším náletům NATO.
Kritika postupu spojenců
Právě o tom, zda jsou nálety ještě přípustné z hlediska mezinárodního práva a rezoluce rady bezpečnosti OSN, se velmi diskutuje. Zastánci tvrdí, že ano. Jen tak prý dokážou zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva. Odpůrci tvrdí, že už je to nad rámec mandátu OSN.
Nicméně začíná zaznívat kritika celkového postupu spojenců. Už teď někteří analytici tvrdí, že sesazení Kaddáfího je obrovská chyba. V tomto směru se připomíná například bývalá Jugoslávie, kterou držel pohromadě maršál Tito a po jeho smrti došlo k totálnímu rozkladu a krvavé občanské válce. Libyjské kmeny jsou podobně rozhádané a znepřátelené. Kaddáfí je dosud uměl perfektně ovládat a pracovat s tím nesourodým společenstvím.
Co bude po jeho smrti, či sesazení, nikdo netuší. Žádná vyloženě vůdčí osobnost mezi povstalci zatím není. A podle pozorovatelů je dost možné, že tak dojde na další boj o moc. Libye se pak v tom lepším případě rozdělí na několik státečků. V tom horším může následovat Somálsko do totální anarchie. Mohou tam vyhrát islamisté. A po konci těchto bojů tak začne západnímu světu mnohem těžší práce, aby zajistili, stabilní demokratický režim v Libyi.
Diplomatická jednání: V Benghází dnes jedná turecký ministr zahraničí
Diplomatická jednání o podílu Západu na přechodném období v Libyi se v tomto týdnu uskuteční v Paříži, v Římě, New Yorku, Istanbulu, ale i v libyjském Benghází, kam dnes zamířil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.
Ten po schůzce se zástupci libyjských povstalců vyjádřil podporu povstalecké Přechodné národní radě a vyslovil se pro celistvost Libye.
Mluvil také o zmrazených účtech - peníze z nich se prý mají brzy uvolnit pro potřeby postkaddáfíovské Libye.
„Turecko už poskytlo finanční pomoc povstalcům dříve, dodává jim některé strategické zásoby, jako například palivo. Takže pokud jsou na některých tureckých účtech zmrazené finance představitelů předešlého libyjského režimu, tak se dá rozhodně očekávat jejich uvolnění jako vstřícný krok Ankary vůči povstalecké vládě,“ řekl na Rádiu Česko odborník na Turecko Michal Thim z Asociace pro mezinárodní otázky.
Vůdci povstalců dali najevo, že v budoucím jednání o ekonomické spolupráci budou brát ohled na míru podpory, kterou jednotlivé země rebelům poskytovaly. Thim v této souvislosti připomněl, že v únoru bylo Turecko velmi zdrženlivé a explicitně odmítalo vojenský zásah.
„Nicméně, jak k zásahu došlo, Ankara pochopila, že ztrácí pozici a vyvážila to poměrně silnou diplomatickou aktivitou. Například vyjednala, že centrum NATO pro řízení operací v Libyi bude sídlit v Turecku, dohlíží nad provozem letiště v Benghází. A vyvrcholilo to 3. července, kdy ministr Davutoglu navštívil Benghází a od té doby Ankara uznává povstaleckou vládu,“ uvedl.
