'Doufáme v zachování pořádku.' Kreml označil změnu vlády v Jerevanu za vnitřní věc Arménů

Kreml v úterý v první oficiální reakci na změny v Arménii vyjádřil naději, že v zemi bude dosaženo politické shody a nedojde k destabilizaci a narušení pořádku. Mluvčí ruského prezidenta prohlásil, že „vše, co se děje v Jerevanu, jsou vnitřní záležitosti našich arménských přátel, partnerů a spojenců“.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé v Jerevanu slaví demisi premiéra Serže Sargsjana. | Foto: Vahram Baghdasaryan | Zdroj: Reuters

Arménská metropole Jerevan se od počátku minulého týdne stala místem masových protivládních demonstrací, které v pondělí vyústily v demisi premiéra Serže Sargsjana. Rusko se dosud k událostem v Arménii vyjadřuje zdrženlivě, komentátoři státních médií a poslanci Státní dumy označovali odchod Sargsjana za „mužný a odpovědný“.

Arménská opozice slaví. Premiér Sargsjan po masivních protestech rezignoval

Číst článek

„Zatím jsme svědky toho, že situace nesměřuje k destabilizaci, což vyvolává uspokojení,“ řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov. Dodal, že Arménie je pro Rusko „velmi cenným partnerem, s nímž nás spojují rozsáhlé styky včetně ekonomických, kulturních a jiných“.

„Doufáme, že v zemi bude zachován pořádek a stabilita a že v nejbližší době, v blízké budoucnosti se objeví obrysy politické konfigurace, která bude znamenat shodu všech sil, které reprezentují arménský národ,“ prohlásil Peskov.

Informoval novináře, že ruský vůdce Vladimir Putin neměl žádné telefonické kontakty s odstupujícím premiérem Sargsjanem, ani s jeho úřadujícím nástupcem Karenem Karapetjanem.

Živelné pády

Ruská liberální média označila umírněnou reakci prezidentské kanceláře za překvapení. Moskva se tradičně ostře negativně vyjadřuje k situacím, kdy se v postsovětském regionu mění režim pod tlakem lidových povstání. Živelné pády vlád, například v roce 2004 a 2014 na Ukrajině nebo v letech 2005 a 2010 v Kyrgyzstánu, sledoval Kreml s nelibostí v obavě, že nákaza „barevných revolucí“ se může přenést do Ruska.

Arménie je pro Rusko strategickým spojencem, ruská armáda má v jihokavkazské zemi základnu a ekonomicky je Arménie na Moskvě silně závislá. Právě hospodářská krize, která v minulých letech postihla Rusko v souvislosti s pádem cen ropy a západními sankcemi, se odrazila na zhoršení ekonomické situace Arménie a vyvolala nespokojenost Arménů.

Policisté v Arménii zakročili při protivládní demonstraci. Zadrželi i vůdce opozice

Číst článek

Peskov v úterý ale srovnání arménských demonstrací s ukrajinským převratem odmítl. „Nevidím souvislost, protože situace je úplně jiná. Je potřeba ji pečlivě analyzovat, situaci pozorně sledujeme,“ řekl ruský mluvčí.

Šéfredaktor listu Nězavisimaja gazeta Konstantin Remčukov v úterý v moskevském rozhlasu upozornil, že Arménie se pro Rusko může stát problémem: „Je obtížné tvrdit, že lidé organizovali mítinky podle příkazů Západu, že jde o fašistický převrat. Bude třeba uznat volbu arménského lidu, pokud jde o vedení státu, spojenecké a hospodářské vztahy. V příštích letech mohou mít dnešní události velké následky pro rusko-arménské vztahy.“

Jasno o hodnocení arménského vývoje v Kremlu má opoziční politik Gennadij Gudkov. „Dovedu si představit, jaký smutek dnes panuje v Kremlu, kolik je tam zlosti a nespokojenosti. Pouliční protesty vyhrály nad vládní mocí, která chtěla uzákonit své věčné panování, a zastavily sklouzávání Arménie k totalitě. My, obyvatelé velkého Ruska, máme do vaší úrovně občanského uvědomění a odpovědnosti hodně daleko,“ vzkázal do Jerevanu Gudkov.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme