EU zařadila Hizballáh mezi teroristické skupiny. Česko s tím nakonec souhlasilo
Evropská unie zařadila vojenské křídlo libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Česko to původně tvrdě odmítalo, nakonec však ustoupilo. Ministři zahraničí zemí Unie se na označení Hizballáhu za teroristy dohodli na schůzce v Bruselu.
Podle Britů nebo Francouzů musí Evropa teroristy pojmenovat pravým jménem. Hizballáh má údajně na svědomí loňský teroristický útok na turisty v Bulharsku. Navíc podporuje ozbrojené akce proti Izraeli.
Češi namítali, že zařazení vojenského křídla Hizballáhu na seznam může vést ke krizi v Libanonu, kde je Hizballáh ve vládě. Nakonec ustoupili výměnou za to, že Unie slíbila pokračovat v podpoře stability Libanonu a dodávkách humanitární pomoci do země.
Jednání o zařazení Hizballáhu na seznam teroristických organizací sledoval i bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska
„Legální finanční pomoc do Libanonu včetně Hizballáhu, myšleno politického, nikoli militárního křídla, bude dále proudit včetně humanitární pomoci, včetně pomoci pro libanonskou armádu, která je považována za stabilizační faktor v Libanonu,“ uvedl nový ministr zahraničí Jan Kohout.
Zařazení Hizballáhu na teroristický seznam v praxi znamená třeba zákaz cestovat do Evropy pro členy vojenského křídla či zmražení peněz, které má hnutí v evropských bankách. Úřady by měly militantnímu křídlu znemožnit získávat peníze v Evropě i do budoucna.
Podle šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka odpovídá odsouzení vojenské části Hizballáhu dlouhodobé české pozici.
„Celkem chápu důvody našeho opatrného přístupu, kde nutno říct, že pan ministr Schwarzenberg měl velmi správnou pozici z našeho pohledu, že se tomuto bránil, protože původní návrh naprosto nerozlišoval mezi politickým a vojenským křídlem oné organizace. A to je poměrně podstatné. Protože ve chvíli, kdy celou organizaci označíte za teroristickou, už se s nimi v podstatě nikdy nemůžete za diplomatickým stolem setkat,“ řekl Kmoníček ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Podle něj je to obtížné u státu, s nímž má Česká republika normální, demokratické a velmi dobré styky.
„Naši partneři pochopili, že to není o tom, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu. Ale chceme jasné rozdělení mezi tím, kdo zbraně používá a kdo je politickým křídlem stejné organizace. Vzpomeňme, jakým způsobem probíhalo urovnání v Irsku. U Sinn Fein a IRA to byl úplně stejný problém,“ dodal Kmoníček.
