Evropa dostala základní kámen budoucí ústavy
Tmavomodré desky skrývající základ textu budoucí evropské ústavy předal dnes v řeckém Porto Karras šéf Konventu Valéry Giscard d´Estaign lídrům Evropské unie. Ti ho převzali s tím, že je to dobrý základ pro začátek jednání mezivládní konference, která odstartuje v říjnu a má text dokončit nejpozději do příštích voleb do Evropského parlamentu v roce 2004. Některé státy včetně Česka však přitom budou usilovat o změny ve stávajícím dokumentu.
"Máme ústavní zřízení, říká se mu demokracie, protože se opírá o většinu a ne o několik málo jednotlivců," tímto citátem z Tukidida se pokusil Valéry Giscard d´Estaign přečíst řecky, když dílo Konventu odevzdával. Vzápětí apeloval na to, aby vlády do tohoto návrhu zasahovaly jen minimálně.
S tím se snadno ztotožňuje Německo, Francie nebo Itálie. Na druhou stranu Londýn, Madrid či Praha mají výhrady. "Na této konferenci samozřejmě bude vládní delegace jasně hájit zájmy České republiky, to jest především zájem skutečné rovnoprávnosti mezi jednotlivými státy," říká český premiér Vladimír Špidla.
Hlavně boj o instituce bude tedy ještě zřejmě pokračovat. V ústavě, o kterou se bude opírat konstrukce budoucí pětadvacetičlenné unie, se navrhuje například zavedení prezidenta Evropské rady, ministra zahraničí EU či dát víc pravomocí Evropského parlamentu.
Ústava má podle šéfa Evropské komise Romana Prodiho také vyjít vstříc všem obyvatelům Evropské unie. "Budeme mít jasnější a jednodušší unii. Takovou, kde budou moci lidí snadněji pochopit jak co funguje, kdo o čem rozhoduje. Unii, která bude mít silnější pozici na mezinárodní scéně. Celkově je to obrovský skok dopředu," prohlásil Prodi.
Summit Evropské unie provázely demonstrace
Bez úspěchu se dnes pokusilo asi 5000 demonstrantů prorazit zátarasy chránící místo konání summitu EU v severořeckém letovisku Pórto Karrás. Pořádkové síly nasadily proti útočníkům slzný plyn a jejich hlavní proud rozprášili.
První vážnější střetnutí mezi antiglobalisty, ekologickými, levicovými a jinými radikálními aktivisty na jedné straně a řeckou policií na straně druhé si dle všeho nevyžádalo žádné zraněné. Pořádkové síly nepodnikly proti prchajícím demonstrantům žádný výpad a spokojily se s tím, že zůstaly na svých pozicích, takže ani nikdo nebyl zadržen.
Podobný incident s použitím slzného plynu se stal také v přilehlém letovisku Marmarás, kde je ubytována většina novinářů.
Jak Radiožurnálu upřesnil jeden z organizátorů, demonstrantům vadí zejména imigrační politika, na jejímž zpřísnění se evropští politici dohodli. "Vadí nám imigrační zákony, které členské země prosazují, a postoj vůči válce v Iráku," shrnul důvody protestů.
