Evropská unie poskytne granty na obnovu ekonomiky Tuniska

Tunisko může počítat s pomocí Evropy při obnově hospodářství a budování demokratického státu. Poprvé od změny režimu se v metropoli této severoafrické země schází pracovní skupina evropských i tuniských politiků a odborníků, aby určila, které projekty se budou z unijních peněz financovat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tuniská republika

Tuniská republika | Foto: Emanuel Macoun

Evropská unie má s tuniskou vládou podepsat několik smluv o poskytnutí grantů z dárcovského programu, ve kterém se sešla jedna miliarda eur.

Peníze se mají použít na zpřístupnění trhů pro tuniské zboží, na vzdělávání a výzkum, podporu občanské společnosti i na tvorbu nových pracovních míst.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák mluví o finanční pomoci Tunisku

Schůzka evropských politiků vedených ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou s tuniskými činiteli se odehrává necelý měsíc před volbami naplánovanými na 23. říjen.

Pracovní skupina má dohlížet na provádění projektů vybraných k financování Evropskou unií. Znovu se sejde příští rok, aby určila další stavby a programy, na které dá Unie Tunisku peníze.

Pomoc severoafrické zemi přichází v době, kdy se Evropa potýká s vleklou krizí eurozóny. Zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák přesto nepovažuje podporu ekonomické obnovy Tuniska za nerozumnou – jsou pro ni totiž ideové i ryze praktické důvody.

Podpora turismu i financování volebního procesu

„V zájmu Evropské unie je, aby sousedila se zeměmi, které jsou stabilní, a to i po hospodářské stránce, a z nichž proto lidé nemají důvod odcházet do Evropy. Tunisané mají mnoho příbuzných v Evropě, ve Francii a víme, že Evropa se v poslední době spíše staví proti zvyšování imigrace, než by ji vítala,“ vysvětluje.

Část evropské finanční pomoci půjde na podporu cestovního ruchu, jiná na financování voleb, což je opět v zájmu Evropy.

„Pokud by to dopadlo tak, že by na severu Afriky vznikly nové arabské demokracie, tak to by bylo samozřejmě dobré i pro Evropu,“ dodává Slezák s tím, že na severu Afriky se nachází značné zásoby ropy a zemního plynu a s demokraciemi se mnohem lépe jedná.

Příjmy z cestovního ruchu v zemi od ledna do konce září klesly o 39 % a do Tuniska zavítalo o dva miliony méně turistů než v loňském roce, jak zveřejnilo tamní ministerstvo cestovního ruchu.

Slezák se domnívá, že Tunisko se teď musí především uklidnit, aby přestalo odrazovat cizince:

„Je naprosto legitimní, že mnozí z těch, kteří přispívali ke svržení prezidenta bin Alího, jsou rozčarováni, mají pocit, že jim byla revoluce ukradena. To je v každé revoluci. Ale vždycky v každé revoluci přijde moment, kdy už lidé mají přece jenom z náměstí odejít a začít pracovat. A já si myslím, že mnoha Tunisanům toto chybí a projevuje se to navenek stávkami, demonstracemi, takže to vytváří určitou nejistou atmosféru.“

Pavel Novák, Milan Slezák, Tomáš Pavlíček, Marika Táborská, Kristina Winklerová, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme