Frontex opouští Maďarsko kvůli vytlačování migrantů za hranice. Z toho je ale obviňována i sama agentura

Unijní agentura Frontex, která zemím schengenského prostoru pomáhá s řízením migrace a chráněním vnější hranice EU, ukončuje svou činnost v Maďarsku. Agentura tak rozhodla mimo jiné kvůli nelegálnímu vytlačování migrantů přes hranice zpět do Srbska a dalším praktikám, které podle Soudního dvora EU jdou proti evropskému právu. Frontex přitom v posledních měsících sám čelí obvinění, že se na násilném zatlačování migrantů také podílí.

Analýza Budapešť/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strážníci na maďarsko-srbské hranici Röszke | Zdroj: Reuters

„Nikdy se nestalo, aby agentura Frontex pozastavila svou činnost v kterékoliv členské zemi Evropské unie,“ podotýká pro server Balkan Insight Andreas Lederer z maďarského Helsinského výboru, podle kterého jde ze strany Frontexu o „dramatický krok“.

Humanitární pracovník: Situace migrantů v Bosně je rok od roku horší, důvodem je nechutná politická hra

Číst článek

Pohraniční agentura zřízená v roce 2004 se rozhodla k odchodu z Maďarska kvůli prosincovému rozsudku Soudního dvora Evropské unie, podle kterého Budapešť svým přístupem k migrantům porušila unijní právo.

„V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU a po právních analýzách a konzultacích se Frontex rozhodl ukončit v Maďarsku všechny své činnosti v terénu,“ uvedla agentura v prohlášení zveřejněném v polovině minulého týdne.

Za nelegální soudci označili zejména nucené vytlačování migrantů zpět do Srbska, aniž by jim maďarské úřady umožnily požádat v zemi o azyl. Protiprávní je podle nich také zadržování migrantů v takzvaných tranzitních zónách, které vláda premiéra Viktora Orbána začala budovat v době migrační krize v roce 2015.

Na vnější hranici EU, u přechodů Röszke a Tompa, tak vznikly uzavřené tranzitní zóny, které šlo volně opustit jen směrem do Srbska. Loni v květnu Budapešť kritizované zóny zrušila, podle neziskových organizací ale praxe vytlačování migrantů přes hranice zpět do Srbska nadále pokračuje.

‚Horší situace než v Morii.‘ Migranti na Lesbu žijí v podmáčených stanech, bez topení i teplé vody

Číst článek

Opakovaně na to upozorňovaly také maďarské lidskoprávní organizace v čele s Helsinským výborem, který agenturu Frontex začátkem ledna zároveň obvinil, že nad praktikami Budapešti přivírá oči.

Unijní pohraniční agentura se tak dostala pod tlak. Tomu už několik let čelí i samotná Orbánova vláda, která ale rozsudky o porušování práv vůbec nebrala v potaz, podotýká odborník na migraci z organizace Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák.

„Maďarsko poslední dva tři roky opakovaně čelí rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva, protože porušuje základní práva migrantů na hranicích se Srbskem. Od roku 2017 chodí pravomocné rozsudky, Maďarsko je ale nebere na vědomí a nepřizpůsobuje se jim. Z tohoto pohledu je pochopitelné a naprosto správné, že se Frontex rozhodl z Maďarska odejít a přestane tak asistovat maďarské policii při ochraně hranic, protože nechce být spojovaný s nelegálním jednáním,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Zacházení po maďarsku

Maďarsko nicméně není jedinou zemí Evropské unie, která čelí obvinění z takzvaných „pushbacků“, kdy bezpečnostní složky násilně vytlačují migranty za hranice.

Unijní rozpočet může nutit k podpoře imigrace, uvedl Orbán. Maďarsko návrh vetovalo

Číst článek

V posledních měsících se pozornost lidskoprávních organizací a zahraničních médií včetně německého magazínu Der Spiegel upíná zejména na Chorvatsko. Podle řady zdokumentovaných případů tamní policie chytá a často i bije nebo okrádá migranty, které následně odváží zpět do Bosny a Hercegoviny. Na rozdíl od Maďarska ale Chorvatsko nečelí řadě oficiálních rozsudků pro porušování práv.

„Maďarsko je v tomto směru dlouhodobější problém, v případě Chorvatska se to ale řeší řekněme poslední dva roky. Tak trochu se to ale v případě Chorvatska přehlíží a je složitější to monitorovat, protože k vytlačování zpátky do Bosny dochází v horách. Je to složitější terén a není tam postavený nějaký konzistentní plot jako v případě Maďarska, takže se to dá v uvozovkách lépe utajit,“ vysvětluje Petrilák.

Helsinský výbor podle listu The New York Times upozorňuje, že za posledních pět let maďarské úřady ze země „vytlačily“ více než 50 tisíc lidí, většinu z nich zpátky do Srbska. Pushbacky ale neustaly ani po prosincovém rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle kterého jde jednání Maďarska proti unijnímu právu – od prosince byly tímto způsobem vyhoštěny přes čtyři tisíce dalších migrantů.

Výbor proto rozhodnutí Frontexu přivítal, stejně jako evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Agentura, která má v Maďarsku asi 40 pracovníků včetně pohraničníků, se ale do země může v budoucnu vrátit. Obnovení aktivit podle ní bude možné ve chvíli, kdy Budapešť verdikt soudu zohlední ve svých zákonech.

After December’s European Court of Justice @EU Court of Justice ruling demanding #Hungary stop #pushbacks into #Serbia,
the suspension of @Frontex border operations in Hungary is welcome.

@Európai Bizottság 🇪🇺
#MigrationEU #Asylum #Refugees #ECJ

17:22 – 27. 01. 2021

48 70

Skandály Frontexu

Obvinění, že se podílí na vytlačování migrantů za evropské hranice, nicméně čelí i samotný Frontex. I kvůli tomu nyní pohraniční agentura čelí vyšetřování unijních úřadů.

Frontex se podle zjištění médií podílí na nelegální praxi v Egejském moři. Vytlačuje čluny s uprchlíky

Číst článek

„V kontextu odchodu agentury z Maďarska je tu jedna poměrně ironická věc, a to, že Frontex čelí hned několika skandálům. Tím nejzávažnějším je asi to, že se aktivně účastní pushbacků mezi Řeckem a Tureckem. Někdy se toho účastní jen řecká pobřežní stráž, Frontex o tom ale ví, zdokumentováno je ale i několik případů, kdy se na vytlačování migrantů na moři Frontex aktivně podílel,“ podotýká Petrilák.

V říjnu na tyto praktiky upozornila skupina médií včetně mezinárodního investigativního týmu Bellingcat, týdeníku Der Spiegel nebo německé veřejnoprávní televize ARD, které zdokumentovaly desítky videí a výpovědi svědků ve společné zprávě.

Podle ní se plavidla se zaměstnanci Frontexu podílela nejméně v šesti případech na zatlačování člunů s uprchlíky zpět k Turecku, aby se tak nedostaly k řeckým břehům. Loď agentury například manévrovala nebezpečně blízko plavidla plného běženců, a vytvářela tak vlny, které člun nesly zpět k turecké pevnině.

Zpráva, na které pracovalo hned několik zahraničních médií, přesunula pozornost na Frontex a v tomto ohledu znamenala určitý posun. Do té doby se totiž pozornost soustředila především na praktiky řecké pobřežní stráže, která s vytlačováním lodí zpátky k Turecku začala na jaře loňského roku.  

Jedním z prvních se stal incident ze začátku března, kdy řecká policie žádala dánské plavidlo evropské agentury Frontex, aby člun s migranty nezachraňovalo a nechalo je na moři. Na to Dánové nepřistoupili a lidi na moři podle pravidel mezinárodního a námořního práva zachránili.

Tým kolem Bellingcatu ale na podzim upozornil, že se na této praxi podílí i samotný Frontex. Šéf agentury Fabrice Leggeri informace médií opakovaně popřel – mimo jiné i během prosincového veřejného jednání v Evropském parlamentu, kdy řada europoslanců přesto vyzvala k podrobnějšímu vyšetřování praktik Frontexu.

Kdo bude hlídat hlídače?

Takzvané pushbacky nicméně nejsou jediným důvodem kritiky, které agentura v posledních měsících čelí.

Ničí motory člunů, lodě vytlačuje do tureckých vod. Řecko vůči migrantům ‚zásadně přitvrdilo‘

Číst článek

„Frontex čelí i problémům finančního rázu, kdy se vyšetřují některé podezřelé finanční operace. Frontex měl za úkol najmout asi 40 nebo 50 úředníků pro monitoring lidských práv, což ale neudělal. A vedle toho se řeší i chaotická a naprosto neuspořádaná politika najímání nových úředníků,“ popisuje odborník iniciativy Pomáháme lidem na útěku.

Praktiky pohraniční agentury proto začal vyšetřovat také Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF), který má mimo jiné v náplni práce i závažná pochybení zaměstnanců unijních institucí. Podle bruselského serveru Politico se vyšetřování Frontexu týká údajného zneužívání postavení ze strany některých zaměstnanců agentury, ale také zmíněného zahánění lodí s migranty v Egejském moři.

Šéf Frontexu Fabrice Leggeri sice obvinění popírá, podle britského deníku The Guardian ale čelí stále silnějšímu tlaku, aby z funkce odstoupil.  

Evropská unie začala s rozšiřováním své pobřežní a pohraniční stráže. Bude mít tisíce příslušníků

Číst článek

Agentura, která dosáhla rozšíření svých pravomocí už v roce 2016 v souvislosti s migrační krizí, přitom má své postavení ještě upevnit. Podle návrhu migračního paktu, který loni v září představila Evropská komise, bude hrát důležitou roli i při zajišťování návratů migrantů bez nároku na mezinárodní ochranu. O to by měly být nároky kladené na Frontex vyšší.

„Nebylo by to asi tak důležité, pokud se v rámci nového unijního migračního paktu nemluvilo o tom, že se z Frontexu má stát poměrně klíčová agentura na ochranu evropských hranic, která bude mít na starost dodržování všech zákonných předpisů mezinárodního práva. Tady vyvstává otázka, kdo bude hlídat hlídače? Pokud se Frontex snaží utajit některé informace a porušuje řadu mezinárodních předpisů, je poměrně odvážné svěřit mu do rukou dohled nad tím, aby se tyto předpisy dodržovaly,“ varuje Petrilák.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme