USA zatím odmítá vojensky pomoci Haiti. Předseda Senátu Lambert byl zvolen přechodným prezidentem
Haitský Senát zvolil svého dosavadního předsedu Josepha Lamberta prezidentem na přechodné období. Nahradí zavražděného Jovenela Moïseho. Haiti podle představitelů místní vlády požádalo OSN i Spojené státy o pomoc se zabezpečením země po středeční vraždě prezidenta. Nejmenovaný vysoce postavený představitel americké administrativy reagoval vyjádřením, že USA aktuálně poskytnutí vojenské pomoci neplánují.
„Vyjadřuji vděčnost politickým institucím, které mne podporují,“ napsal Lambert v pátek večer na twitter. Dodal, že chce připravit cestu pro demokratické předání moci. Prezidentské a parlamentní volby jsou v Haiti plánované na září.
Horní komora haitského parlamentu ale není od ledna 2010 usnášeníschopná. Není proto zatím jasné, zda se Lambert bude moci úřadu skutečně ujmout, napsala agentura DPA.
Zatím nevyslyšená žádost
Zájem haitské vlády o přítomnost cizích jednotek nejdříve v pátek ohlásil ministr pro volby Mathias Pierre. Podle deníku The New York Times v této souvislosti zmínil ochranu mezinárodního letiště či rezerv pohonných hmot.
Po vraždě haitského prezidenta je na útěku stále osm ozbrojenců. Motiv činu zůstává nejasný
Číst článek
Dopis adresovaný OSN zase podle Reuters hovoří mimo jiné o potřebě „podpořit snahy národní policie s cílem obnovit bezpečnost a veřejný pořádek na celém území“.
„Rozhodně potřebujeme pomoc a požádali jsme o ni naše mezinárodní partnery,“ řekl v novém rozhovoru s agenturou AP prozatímní haitský premiér Claude Joseph. Ten údajně potvrdil žádost o vyslání amerických vojáků. „Jsme přesvědčeni, že naši partneři mohou při řešení situace asistovat národní policii,“ dodal.
Podle Pierrea se ve čtvrtek haitská vláda obrátila i na Bezpečnostní radu OSN. Žádosti prý pramenily z obav, že klíčová infrastruktura v zemi, jako je letiště, přístav nebo energetická síť, by se mohla stát terčem útoku. Dalším důvodem je snaha umožnit konání prezidentských a parlamentních voleb naplánovaných na 26. září, řekl Pierre.
Mírovou misi OSN nebo vyslání jiných jednotek na Haiti by musela schválit právě patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN. Pokud jde o nasazení amerických vojáků, ministerstvo zahraničí USA nejdříve vůbec nepotvrdilo, že žádost v tomto směru padla. Nejmenovaný vládní zdroj následně Reuters sdělil, že USA „v tuto chvíli“ poskytnutí vojenské pomoci nechystají.
Banánový magnát s řadou nepřátel. Vražda prezidenta otřásla Haiti, karibská země míří do dalšího chaosu
Číst článek
Bílý dům nicméně v pátek ohlásil plán vyslat do Haiti vysoce postavené bezpečnostní činitele poté, co tam ve středu ráno ozbrojená skupina vtrhla do domu prezidenta a na místě jej zastřelila.
Šlo o další kapitolu politické krize v nejchudší zemi severní a jižní Ameriky, která v posledních měsících zažívala rozsáhlé protesty. Vražda prezidenta situaci dál zkomplikovala, což by mohlo mít za následek zhoršení sociálních problémů, násilné kriminality i epidemie covidu-19.
Haitská policie v souvislosti s vraždou prezidenta zadržela 17 lidí, z toho 15 jsou údajně Kolumbijci. Další tři podezřelé policie zastřelila a po dalších osmi stále pátrala.
