Dva ukrajinské dělové čluny a remorkér, dva ruské kutry. Co se stalo v Kerčském průlivu?

Ruské pohraniční síly v neděli internovaly dva dělové čluny a remorkér ukrajinského námořnictva, které chtěly projet Kerčským průlivem zpět do přístavu v Mariupolu. Co přesně se stalo? Jak na konflikt reagují obě strany? Co na to říká svět? A jak situaci v oblasti ovlivnila stavba Krymského mostu? Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi ke konfliktu v Kerčském průlivu, který sestavil server iROZHLAS.cz.

Kyjev/Moskva (Aktualizováno: 8:45 27. 11. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krymský most přes Kerčský průliv | Foto: Pavel Rebrov | Zdroj: Reuters

Co se přesně stalo?

Tři lodě ukrajinského námořnictva se vracely z Oděsy v Černém moři přes Kerčský průliv do Mariupolu v Azovském moři. Ruské pohraniční síly ale nedovolily lodím projet pod novým mostem, který spojuje Rusko a anektovaný poloostrov Krym. Při incidentu narazil ruský kutr do ukrajinského remorkéru, což potvrzuje i zveřejněné video. Spekuluje se, zda šlo o úmyslný střet, nebo ne.

Poté se ukrajinské lodě otočily a chtěly odplout, v čemž jim ale ruské speciální síly zabránily a došlo i ke střelbě. Rusové posléze lodě zadrželi a nyní je mají v přístavu v Kerči. Ruské námořnictvo uzavřelo průjezd pod Krymským mostem v neděli odpoledne a pro civilní námořní dopravu jej otevřelo až v pondělí dopoledne.

Úmyslně narazili do našeho remorkéru, tvrdí Ukrajina o srážce lodí v Kerčském průlivu

Číst článek

Kolik námořníků se zranilo?

Podle Ukrajiny šest námořníků utrpělo zranění, z toho dva těžká. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová informovala, že tři ukrajinští námořníci jsou v nemocnici v Kerči.

O jaké lodě šlo?

Ukrajinské velvyslanectví v Praze uvedlo, že ruští vojáci v neděli zadrželi a obsadili ukrajinské dělové čluny Berďansk a Nikopol a remorkér Jany Kapu. Celkem bylo na třech plavidlech 23 námořníků. Na ruské straně se incidentu zúčastnily pohraniční lodě – kutry Don třídy Sobol a Suzdalec třídy Mangust. Právě Don měl úmyslně narazit do ukrajinského remorkéru.

Jak reagovala Ukrajina?

Kyjev tvrdí, že přesun lodí Rusku dopředu oznámil a Moskva tak porušuje mezinárodní námořní právo UNCLOS, jehož jsou oba státy signatáři. 

Ukrajinské ozbrojené síly jsou podle rozkazu generálního štábu převáděny do stavu plné bojové pohotovosti. Na situaci reagoval také prezident Petro Porošenko: „Apeluji na vedení Ruské federace a požaduji okamžité propuštění členů ukrajinských sil, kteří byli hrubě zadrženi při porušení mezinárodního práva a jejichž stav je neznámý.“

Výjimečný stav na Ukrajině už platí. Rusové poslali do vazby většinu ze zadržených námořníků

Číst článek

A jak Rusko?

Ruská tajná služba FSB, pod níž spadá i pohraniční stráž, informovala, že lodě zabavila, protože „narušily ruské pobřežní vody“. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová pak obvinila Ukrajinu z používání „gangsterských taktik“ – provokací, nátlaku a obvinění z agrese.

Ministerstvo si předvolá prozatímního ukrajinského charge d'affaires. „Důvodem pro tento krok je agresivní a provokativní akce ukrajinské strany,“ citovala mluvčí agentura TASS.

Ruští politici Ukrajinu obviňují, že jedná pod tlakem Západu. Na facebooku to napsal například krymský lídr Sergej Aksjonov. Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj pak varoval Kyjev, že riskuje vyvolání velkého válečného konfliktu.

Jak reaguje svět?

Bývalý generální tajemník NATO Anders Rasmussen na twitteru napsal, že „Rusko musí ihned zastavit agresi v Azovském moři.“ Současný šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil v telefonickém hovoru s ukrajinským prezidentem Porošenkem podporu územní celistvosti a suverenitě Ukrajiny a vyzval Rusko, aby – v souladu s mezinárodním právem – umožnilo volnou námořní dopravu mezi Azovským a Černým mořem.

Russia’s aggression in the Sea of #Azov must stop immediately: after ramming a Ukrainian ship, they have now opened fire.

Moscow’s illegal actions must be met with a robust international response.

Putin responds only to power.

21:42 – 25. 11. 2018

880 1352

„Vývoj je znepokojivý. Ruská blokáda průlivu do Azovského moře je nepřijatelná. Je důležité, aby byla zrušena. Vyzýváme obě strany k deeskalaci,“ cituje na twitteru německého ministra zahraničních věcí Heika Maase německá diplomacie.

Außenminister @Heiko Maas zur #Ukraine: Die Entwicklungen sind besorgniserregend. Eine russische Blockade der Durchfahrt ins Asowsche Meer ist nicht akzeptabel. Wichtig, dass diese Blockade aufgehoben wird. Wir rufen beide Seiten zur Deeskalation auf.

10:40 – 26. 11. 2018

67 131

„Chci vyjádřit velké znepokojení z aktuálního vývoje v Azovském moři a v Kerčském průlivu. To, že se v této oblasti odehrál ozbrojený incident, vnímáme velmi citlivě, protože situace na Ukrajině je před blížícími se volbami velmi citlivá,“ řekl novinářům v Bruselu český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

„Považujeme za nutné, aby obě strany odpustily od porušování mezinárodního práva. Rusko tímto dalo najevo, že blokádou chce porušovat právo na svobodu navigace v mezinárodních vodách, považujeme to za velmi nešťastné a pracujeme na vyjádření ministerstva zahraničních věcí,“ dodal.

Jaký je právní status Azovského moře a Kerčského průlivu?

Podle politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova jsou sice Azovské moře a Kerčský průliv, u kterého se námořní incident stal, jen malou částí Černého moře, problémem je ale podle něj právní status této oblasti.

Romancov: Boje mezi Ukrajinou a Ruskem se na moře pravděpodobně nepřesunou

Číst článek

Romancovovův kolega z fakulty Jan Šír ve své knize Ruská agrese proti Ukrajině napsal, že v roce 2003 podepsaly Rusko a Ukrajina mezistátní smlouvu o spolupráci při využití Azovského moře a Kerčského průlivu.

„Tou byly prohlášeny za historicky vnitřní vody Ruské federace a Ukrajiny s odpovídajícím režimem mořeplavby: zatímco lodi plující pod ruskou nebo ukrajinskou vlajkou se měly těšit svobodné plavbě, lodě třetích stran směly vplouvat do Azovského moře a proplouvat Kerčským průlivem pouze do přístavu nebo z přístavu některé ze smluvních stran; válečné lodě třetích zemí potřebovaly pozvání nebo souhlas jedné ze stran ve shodě s kompetentními orgány strany druhé,“ píše Šír.

Podle Romancova v oblasti v současnosti také platí režim mezinárodního námořního práva UNCLOS (United Nations Convention on the Law of the Sea – pozn. red.), protože oba státy jsou jeho signatáři.

„Nicméně tam ještě došlo k bilaterálnímu právnímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskou federací, které zatím nevedlo k žádnému výsledku. A protože mezitím došlo k anexi Krymu, tak se s největší pravděpodobností můžeme domnívat, že tam v blízké budoucnosti ani žádný pozitivní výsledek nebude,“ dodal Romancov.

Rusko přijalo zákon, který umožní námořnictvu vykázat lodě z Kerčského průlivu

Číst článek

Jak provoz ovlivňuje Krymský most?

Rusko po anexi Krymu v Kerčském průlivu postavilo most spojující poloostrov a pevninskou část Ruska. Pro Moskvu jde o jediné „nenámořní“ spojení s poloostrovem. Otevřen byl letos v květnu.

Kontroverzní devatenáctikilometrový most je pro Ukrajinu symbolem okupace Krymu. Podle stížností ukrajinské strany omezuje svobodnou plavbu z Černého do Azovského moře, kde má Kyjev řadu důležitých přístavů, například Mariupol nebo Jaltu.

Co je výjimečný stav na Ukrajině?

Ukrajinský parlament v pondělí večer schválil výjimečný stav, který začne platit ve středu v osm hodin ráno a skončí 27. prosince, aby nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.

Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv

Číst článek

Podle prezidenta Petra Porošenka bude platit v Oděské, Mykolajivské, Chersonské, Zaporižské, Luhanské, Doněcké, Sumské, Charkovské, Černihivské a Vinnycké oblasti, tedy v regionech, v nichž lze podle prezidenta očekávat „úder protivníka“ z pevniny či z moře.

Výnos o výjimečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.

Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na cvičení armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.

Petr Jadrný, Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme