Kuba se připravuje na VI. sjezd komunistické strany
Při příležitosti 50. výročí neúspěšné americké invaze v zátoce Sviní se teprve pošesté v historii pořádá sjezd komunistické strany Kuby. Delegáty mimo jiné čeká diskuse o ekonomických reformách.
Sjezd komunistické strany by se měl konat každých pět let. Alespoň podle kubánských zákonů. Od roku 1965, kdy byla strana založena, se ale strana skutečně sejde teprve po šesté. Zatím poslední sjezd se konal před čtrnácti lety.
O přípravách na VI. sjezd komunistické strany Kuby mluvil na radiožurnálu Ondřej Bouda ze zahraniční redakce Radiožurnálu
Vždy, když se delegáti scházeli, byly to pro Kubu historické okamžiky a snad pokaždé odsouhlasili právě ekonomické reformy. Třeba v roce 1991 po pádu sovětského bloku, kdy Kuba přišla o velmi potřebnou ekonomickou pomoc z Moskvy, povolil sjezd farmářské trhy, ale také například soukromé restaurace.
Na posledním sjezdu v roce 1997, když už měl Fidel Castro zajištěnou finanční pomoc z Venezuely a Číny ale zase státní kontrolu nad ekonomikou přitvrdil.
„Tentokrát budou na stole asi největší ekonomické reformy v historii karibského komunistického ráje. Stát totiž plánuje propustit milion lidí. Což je asi pětina z celkového počtu zaměstnanců. Většina lidí nezmění zaměstnání, jen je přestane vyplácet stát. Jenže než k tomu dojde, tak musí právě sjezd posvětit soukromé podnikání a zavedení daní, což bude pro Kubánce velká novinka," říká Ondřej Bouda ze zahraniční redakce Radiožurnálu a pokračuje:
„Daň z příjmu by se měla pohybovat v rozmezí od 25 do 50 procent, podle výše příjmů. Na ekonomické reformě se pracuje už docela dlouho. Jde ale pomaleji, než se očekávalo. Podle původních plánů už teď měl být státní sektor chudší o půl milionu zaměstnanců. Teď to vypadá, že se propouštění rozloží do mnohem delšího období. Ale už třeba v březnu devalvovala Kuba konvertibilní peso o 8 procent ve snaze pomoci ekonomice.“
Ne rovnost, ale rovné příležitosti
Důvodem pro takto rozsáhlé změny je především to, že opět vyschly zahraniční penězovody. Kuba má velký problém se splácením dluhů. Mimo jiné je i největším dlužníkem České republiky. Dluží nám asi šest a půl miliardy korun. Ale o splácení se Havana odmítá bavit.
Celkem kubánský zahraniční dluh přesahuje 30 miliard dolarů. Třeba Číně, která teď Kubu sponzoruje, dochází trpělivost s nezaplacenými splátkami. Takže tlačí Havanu do reforem v čínském stylu. To znamená vytvořit nějakou formu státem kontrolované tržní ekonomiky.
Jedna ze zásadních změn, která se od sjezdu proto očekává bude to, že změní definici socialismu. Už, alespoň v kubánském pojetí, by nemělo jít o systém, ve kterém jsou si všichni rovni, ale nově bude stát všem garantovat rovné příležitosti.
