Listy o jarním summitu EU

Evropský tisk věnuje pozornost jarnímu summitu Evropské unie. Šéfové států a vlád tam debatují o ochraně klimatu. Zásadní shodu o snížení emisí skleníkových plynů o dvacet procent do roku 2020 provází ostré spory o tom, jaké energetické zdroje použít, aby byly šetrnější vůči životnímu prostředí. Jádrem sporu je, zda čerpat část energie z obnovitelných zdrojů, jakými jsou například sluneční záření, vítr či voda, nebo využívat více jadernou energii.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Německý tisk poznamenává, že německá kancléřka Angela Merkelová předsedající Evropské unii nemá na summitu vůbec snadnou pozici. Německo totiž chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové energetické bilanci na dvacet procent. Proti sobě má Francii a východní Evropu. "V boji proti změnám klimatu chce Francie posílit roli jaderné energeticky, protože tato země produkuje téměř osmdesát procent elektrické energie v atomových elektrárnách. Závazat se k většímu využívání obnovitelných zdrojů by nutilo Paříž k potlačování jaderné energetiky. A do domácího pole si Francie mluvit nenechá," píše německý list Die Welt.

Stejný názor sdílí další německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Česká republika se stejně jako Francie otevřeně zasazují spíše o využívání atomové energie než o rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů, které jsou spojovány také se zvyšováním podílu biopaliv. Mnohé členské státy německou, rakouskou a irskou skepsi vči atomové energetice nesdílejí. Ve Finsku se buduje nová jaderná elektrárna a Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko se chystají další vybudovat v Litvě," dodává deník.

Ekologickou notou znějí rovněž brazilské deníky, a to v souvislosti s návštěvou prezidenta George Bushe, který v Brazílii zahajuje cestu po pěti latinskoamerických státech. Podle brazilského listu Jornal de Tarde by tam mohl napravit svoji pošramocenou ekologickou pověst. "Měl by být smělý a ohlásit, že uzavře s Brazílií strategické parnerství pro výrobu etanolu a dá podnět k tomu, aby etanol získal statut komodity přátelské k životnímu prostředí. Bush by také měl pro jeho dovoz otevřít americký trh," píše list. Jak je známo, Brazílie je jedním z největších světových producentů etanolu, který pro zajímavost pohání osm z každých deseti brazilských automobilů.

Z politického hlediska je Bushova cesta po Latinské Americe nesena snahou neutralizovat vliv venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který se cítí nástupcem kubánského revolucionáře Fidela Castra. Podle amerického tisku je ale posílení prestiže USA v Latinské Americe obtížným úkolem pro každého amerického prezidenta. A obzvláště tvrdým ořískem to bude pro Bushe, který tam nemá co nabídnout.

"Americký image v Latinské Americe dosahuje historicky nejnižší úrovně. Na Bushe tam navíc lidé hledí jako na prezidenta, kterého srazila na kolena irácká válka. Škrty v klíčových programech americké sociální pomoci vedou analytiky k zamyšlení, zda Bushova pozornost čerstzvě obrácená vůči západní polokouli není příliš slabá a nepřichází příliš pozdě," píše americký deník Christian Science Monitor.

Španělský El País si všímá zasedání čínského parlamentu a zahajovacího projevu čínského premiéra Wen Ťii-paa, který pronesl obdobu americké Zprávy o stavu unie. Poukázal přitom na některé vady prudkého rozvoje Číny. "Čínští vůdci kdysi vymysleli pojem tržní socialistické ekonomiky, teď přicházejí s pojmem "harmonické společnosti", aby zdůraznili nutnost budování spravedlivější a ekologičtější Číny. Je to reakce na rostoucí nerovnováhu mezi venkovem a pobřežními provinciemi a také na strmý propad kvality životního prostředí. Znamená to ale snad, že jde o pozdní odklon od myšlenek otce čínských reforem Teng Siao-pchinga, který v roce 1978 opěvoval bohatnutí. Ne tak úplně. Čínští vůdci se pokoušeji o lehkou změnu směru, aby zabránili zhroucení kostry systému. Tak je nutné interpretovat projev Wen Ťii-paa," píše El País.

Na fungování Evropské unie se zaměřuje francouzský list Le Monde, který vybízí k těsnější spolupráci Francie a Německa jako motorů evropské integrace. "Francouzsko-německá solidarita je potřebná, ale v Evropské unii o sedmadvaceti členech je nedostačující. Existuje tu výzva. A to posílit akční jednotu francouzsko-německého tandemu a přesvědčit ostatní členské státy, aby se k ní připojily. Někdejší francouzský ministr Alain Richard navrhuje, aby obě vlády spojily síly a zajistily tak lepší práci euroskupiny, lépší koordinaci rozvojové pomoci sladění nákupů zbrojního materiálu," píše Le Monde.

Vlastimil Milý, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme