Mezivládní panel pro změnu klimatu zveřejní závěrečnou zprávu
Dopady globálního oteplování - to je téma zprávy, kterou dnes zveřejní v Bruselu Mezivládní panel pro změnu klimatu. Dokument navazuje na předchozí zprávu zveřejněnou v Paříži, podle které s devadesátiprocentní pravděpodobností přispívá ke globálnímu oteplování člověk. Evropská unie už se snaží něco proti změnám podnebí dělat, ale čeští představitelé jsou zatím k podobným iniciativám přinejmenším chladní.
Bývalý americký viceprezident Al Gore ani nečekal na závěry Mezivládního panelu pro změnu klimatu a v dokumentárním filmovém trháku Nepohodlná pravda nastínil velmi temnou vizi toho, co globální oteplování už přineslo a hlavně přinese.
Evropská unie soudě podle jejích prohlášení z posledních měsíců bere právě takovou možnost smrtelně vážně a chce především snižovat emise oxidu uhličitého, které jsou považované za jednu z hlavních příčin oteplování.
Začátkem letošního února v Bruselu například komisař pro životní prostředí Stavros Dimas oznámil, jak výrazně se budou muset emise oxidu uhličitého snižovat u automobilů vyráběných v Evropě v příštích letech. Původně chtěl postupovat razantněji, jenže narazil na vlivnou automobilovou lobby.
O něco později se pak evropští představitelé na summitu v Bruselu dohodli na závazku snížit celkové emise CO2 v Evropské unii o pětinu do roku 2020. Případně i o třicet procent, pokud se k tomu zaváží i další globální hráči jako jsou Spojené státy a Čína. Jenže čeští představitelé zatím nebyli o smyslu takových závazků přesvědčeni.
Prezident Václav Klaus loni v říjnu shrnul pro Český rozhlas svůj názor na globální oteplování takto: "Já myslím, že to je fatální omyl. Já myslím, že kdokoliv, kdo o tom chce vážně mluvit, by si měl nejdříve zodpovědět tři otázky. Na kolik je to skutečně pravda a reálně změřitelný fenomén, na kolik vůbec mluvíme o nějakém objektivním jevu. Otázka číslo dvě, dochází-li k něčemu takovému, má či nemá to souvislost s aktivitou člověka. Otázka číslo tři, dojde-li k jakémukoliv pohybu teplot, který v každém případě bude xkrát menší, než to co někteří nositelé katastrofických zpráv přinášejí, bude to pro člověka znamenat jakýkoliv problém komplikující jeho život?"
Premiér Mirek Topolánek podle svých slov považuje boj proti oteplování za téma, kterého by se měly středopravicové strany chopit. Jde mu ale spíš o praktické věci s tím spojené, než že by byl přesvědčený o nějaké reálné hrozbě.
"Já si myslím, že ten problém je třeba uchopit včas, než se ho chopí socialisté a začnou alokovat naprosto nesprávným způsobem velmi vzácné veřejné zdroje. Protože je zcela evidentní, že už dnes je z ochrany klimatu velmi dobrý byznys a u toho nemůže středopravicová strana chybět," myslí si Topolánek.
Čeští politici nejsou v Unii ve svém skeptickém postoji osamocení - jen se jim dostalo v poslední době v tomto ohledu více publicity, a to nejenom v českých médiích. Někteří mimo mikrofon uvádějí, že považují iniciativy sedmadvacítky v boji proti globálnímu oteplování za přechodnou věc, jakousi módu, která za rok, dva, možná i dřív obrazně řečeno vyšumí.
To se teď nezdá moc pravděpodobné, jenže už za několik měsíců se zřejmě dostane do popředí zájmu euroústava, pak třeba reforma společné zemědělské politiky, rozšiřování či nerožšiřování Unie nebo zpomalení hospodářského růstu a téma globálního oteplování nemusí být v očích evropský politiků až tak horké.
